Uběhne půl století od zrušení otroctví v USA, přesto Josephine Bakerová cítí, jak je coby míšenka méněcenná. V USA jí ruku nepodají, zato Francie jí padne k nohám. Odmění se tím, že za války špehuje nacisty.

Je ztělesnění Bonda v sukni.

Není jí ani 10 let, když si přivydělává jako služtička v bělošských rodinách v rodném St. Louis. Nepěkné momenty se Josephine Bakerová (1906–1975) snaží rozbíjet útěkem z reality. Miluje tanec, který předvádí v nočním klubu, když jí je pouhých devět let.

V USA outsider, v Paříži hvězda

Exotická dívka budí pozornost. Ještě před 18. narozeninami prorazí na Brodwayi. Publikum tleská vestoje, jakmile by měla zejména smetánka své dlaně obrátit směrem k čokoládové krásce, aby jí podala ruku, raději mizí.

Americká přetvářka se Josephine zajídá. „Slyšela jsem o Paříži. Jak je nádherná a jak se tam dělá skutečné umění,“ zasní se. Má štěstí, v roce 1926 do Evropy skutečně odcestuje. Francouzi padají Josephine k nohám a ona si je zamiluje.

Peří a banány

Svůdné pózy krásně vyzní v podání jejího kakaového těla, proto jej Josephine co nejvíc odhaluje. Sukýnka z banánových listů a vějíř z peří k ní neodmyslitelně patří. Zatímco v Americe ji respektovali, v Evropě ji kopírují.

Do té doby je nemyslitelné, aby si žena opalovala tělo, po nástupu Josephine na trůn ikony ženy odhazují svršky a tělo patlají olejem na opalování, který mimochodem vděčí svému vzniku právě Josephine.

Každé dítě jiné

Josephine není jen černou perlou z klubů. Stále nezapomíná na své kořeny, bojuje za práva menšin a svůj názor demonstruje i tím, že adoptuje 12 dětí různých ras. Jenže Bakerová nemá na děti moc čas, takže se jí odcizí.

Afroameričanka z Paříže má pocit, že když už dosáhla úspěchu, musí být slyšet a bojovat za vše, co jí připadá správné. Proto za druhé světové války pracuje jako špionka a vyzvědačka proti Němcům. Po válce dostane nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.

Nezastaví ji ani jedy

Nebojácná Josephine si možná ani neuvědomuje, do čeho se ve válce vrhá. „Vždy jsem musela bojovat za sebe. Nyní bojuji za vlast, která mě přijala,“ hlásí se k zemi galského kohouta. Francouzská výzvědná služba Josephine nasadí do Lisabonu, kde se jí podaří odhalit protivníky z nacistické výzvědné služby.

Nezastaví ji ani osudný atentát v Casablance. Tam se ji pokusí nepřátelé otrávit, houževnatá Josephine se z toho za rok a půl dostane.

Stylový odchod

Bojuje a vyhrává skoro všude, kapitulovat však musí v osobním životě. Její dominantní povaha vyšťaví celkem čtyři manžele. S dětmi také nemá nejlepší vztahy. Finanční potíže ji nakonec vyženou z Francie do Monaka, kde si pořídí skromnější vilku.

Tu a tam vystupuje, ovšem spíš představuje stín své dávné slávy. Jako stín i mizí, trochu symboliky v jejím odchodu je. Umírá totiž přesně v roce, kdy slaví půl století svého vstupu do showbyznysu.