Ještěrku obecnou (Lacerta agilis) lze u nás s výjimkou Krkonoš potkat takřka všude.

Pohlavní zralosti dosahuje ještěrka zhruba po dvou letech. Každý samec obývá území, na němž může spolu s ním žít několik samiček. V době páření, přibližně v květnu, si samci žárlivě střeží své teritorium a každého narušitele bez milosti vyhánějí.

Jako zápas však vypadá i samotný akt rozmnožování. Samec se do vyhlédnuté samice totiž zakousne a poté se sám zkroutí tak, aby jeden z jeho dvou tzv. hemipenisů mohl vklouznout do samičí kloaky.

Samec si vybírá stranu Hemipenis, neboli párový pohlavní orgán samců šupinatých plazů bývá opatřen různými výrůstky, které slouží k přichycení k samičí kloace. Oba hemipenisy jsou „uloženy“ v jakýchsi kapsách za samcovou kloakou.

Proto mají samci v porovnání se samicemi zesílený kořen ocasu.

Při samotné kopulaci využívá samec ten z penisů, který je blíže k samici. Někteří samci během páření hemipenisy střídají.

Ještěrčí hemipenis nemá kanálek na vedení spermatu, k tomu je uzpůsoben zvláštní postranní žlábek, tzv. sulcus spermaticus.

Po oplodnění naklade samice do vyhloubené jamky 5 – 20 vajíček, z nichž se během července až září (přibližně po 60–100 dnech) vylíhnou mláďata o délce cca 6 cm.