Hrabství Kent na jihovýchodě Anglie je plné malebných vesnic, pobřežních městeček, nádherné krajiny a skrytých drahokamů.

Mezi ně patří i podzemní jeskyně zvaná Shell Grotto v přímořském městě Margate, která nepřestává fascinovat turisty i místní obyvatele krásou i tajemstvím, které ji obklopuje.

Když se místní obyvatel James Newlove v roce 1835 pustí do hloubení jezírka pro kachny, narazí na otvor v zemi. Spustí do ní svého malého syna Joshuu s lampou zavěšenou na krku, a když chlapce zase vytáhne ven, nestačí se divit.

Jeho synek popisuje úchvatné podzemní prostory zdobené lasturami. Tak zní zřejmě nejznámější příběh, který se s objevením Shell Grotto (Jeskyně lastur) pojí.

Kdy, kdo, proč?

Ale je to jen jedna z legend. O objevení jeskyně se vypráví řada příběhů a dnes už je těžké oddělit mýty od reality. Podzemní prostory však mají komerční potenciál, takže se už v roce 1838 vydají dolů po schodech první platící návštěvníci.

Překvapeni jsou nejen přespolní, ale i lidé přímo z Margate, protože o budování jeskyně se ve městě ani okolí nikdy nevyprávěly žádné pověsti. Stavba přitom musela být náročným úkolem:

bylo třeba vykopat chodby, dopravit na místo 4,6 milionu mušlí, roztřídit je a získat dostatek pracovních sil pro vytvoření mozaiky. Jak by bylo možné všechno udělat, aniž by si toho někdo všiml?

Nabízí se tedy možnost, že tyto podzemní struktury jsou stovky nebo dokonce tisíce let staré. Ale ani různé metody datování nebyly zatím schopny určit přesné stáří jeskyně.

Miliony mušlí

Existuje proto spousta teorií, mezi které patří možnost, že jde o výstřednost boháče z 18. nebo 19. století, prehistorický astronomický kalendář, místo setkávání templářů či svobodných zednářů anebo dokonce rituální svatyni vyznavačů čarodějnictví.

Ale od roku 2007, po objevu klenuté jeskyně pod římským pahorkem Palatinem zdobené lasturami, mozaikami a mramorem v podobných vzorech jako v Margate, jedna hypotéza získá větší váhu než jiné.

Podle ní mohla být Shell Grotto vytvořena Féničany ve 2. polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem. Nicméně, gotický styl oblouků jako je v Shell Grotto, je neobvyklý pro struktury, vzniklé před 12. stoletím.

Tajemství původu a účelu přidává jeskyni na zajímavosti, i když 21 metrů klikatých chodeb vyzdobených miliony mušlí je samo o sobě důvodem k obdivu. Lastury jsou uspořádány do složitých vzorů, které je obtížné rozluštit.

Nádherné bludiště

Celý podzemní prostor má velmi tajemnou a až pohádkovou atmosféru. Návštěvníci se po sestupu

po schodech ocitnou v úzké, klikaté chodbě, která je zavede do kruhového prostoru s centrálním sloupem. Odtud vedou další cesty do trojúhelníkové místnosti s šachtou, která sem přivádí denní světlo z povrchu.

Právě tento prostor spojuje různé části jeskyně, včetně takzvané Hadí chodby ve tvaru písmene S, bohaté na pestré mozaiky.

Na jejím konci se nachází místnost, kde mnohdy abstraktní výzdoba získává formálnější a více geometrický charakter. Ústředním bodem, jakýmsi „oltářem“, je v ní obloukovitý výklenek přímo naproti gotickému vstupnímu oblouku.

Jeskyně je v soukromém vlastnictví, ale vstupné si může dovolit každý: stojí jen 4,5 libry, což odpovídá přibližně 135 korunám.