Astronomové, kteří pracují s Hubbleovým teleskopem, zpřesnili dávnou teorii: Mléčná dráha splyne s galaxií Andromeda. Proces začne asi za 4 000 000 000 let, potrvá další miliardu roků a na konci vznikne zcela nová galaxie.

I když pojem splynutí není asi zcela výstižný. Bude se jednat o pořádný vesmírný karambol. Výpočty ale ukazují, že naše Slunce může docela být v klidu. Vzhledem ke své poloze na okraji Mléčné dráhy bude moci kosmickou havárii zpovzdálí bez stresů sledovat. I když, gravitační síly jsou nevypočitatelné…

Náš nejbližší galaktický soused nese poetické jméno Andromeda po krásné princezně z řecké mytologie, kterou před netvorem z hlubin zachránil hrdinný Perseus. Tato galaxie je od nás vzdálena 200 000 000 světelných let.

Ale naše Mléčná dráha se Andromedě evidentně líbí a zřejmě si ji hodlá prohlédnout hodně zblízka. Cestuje k nám totiž rychlostí 110 až 120 kilometrů za vteřinu.

Astronomové pomocí Hubbleova teleskopu mezi lety 2002 až 2010 pečlivě sledovali Andromedin krok za krokem. „Odkryli jsme dynamiku pohybu této galaxie.

Tato data byla astronomům skrytá po staletí,“ podotkl jeden z autorů výzkumu Roeland van der Marel. Ukázalo se, že Andromeda je o něco pomalejší než se předpokládalo.

S Mléčnou dráhou se střetne za 4 miliardy let a za další dvě miliardy roků bude na světě zbrusu nová maxigalaxie.

„Podobná měření nám umožňují pochopit i to, jak funguje vývoj našich blízkých galaxií,“ dodává astronom Jeremy Darling z Coloradské univerzity.

Fakt, že obě galaxie míří k sobě, nezůstal vědcům utajen. Protože ale bylo možné měřit rychlost a směr pohybu Andromedy jen z pohledu Země, nikdo si nebyl stoprocentně jistý, zda se galaxie minou, jen se o sebe lehce otřou či skutečně splynou.

Nejnovější poznatky získané pomocí Hubbleova teleskopu tak potvrdily teorii o vzájemné srážce.

Podle počítačových simulací, které představili vědci ze Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity, po kolizi Andromedy a Mléčné vznikne supergalaxie ve tvaru míče na rugby. Bude tedy pořádně šišatá.

Srážky galaxií nejsou v univerzu ničím výjimečným, i když jejich četnost s narůstajícím časovým odstupem od Velkého třesku klesá.

Kosmický střet dvou galaxií si nelze představovat jako apokalypsu, kde do sebe narážejí hvězdy, a vzniká učiněné inferno. Hvězdy jsou i v okamžiku kolize od sebe dost daleko na to aby se srazily.

Vzájemná interakce bude tedy téměř bezesrážková a nejvýraznějších efektem budou gigantické gravitační deformace obou galaxií během jejich splývání.

Vzhledem k tomu, že naše sluneční soustava je tak trochu stranou, bude odtud na celý jev docela zajímavý výhled. „Když se oba disky k sobě přiblíží, vymrští dlouhé chvosty plné hvězd, tedy tzv. slapové chvosty, které ze srážky unikají.

Pokud by se naše sluneční soustava dostala do slapového chvostu, vše by bylo v pohodě a případné pozemské observatoře by se mohly celou situací kochat. Pokud bychom však byli vymrštěni ke středu splývajících galaxií, bylo by zle.

Vždyť někde tam je obrovská černá díra,“ přibližuje Joshua Barnes z univerzity na Havaji.

Nejnovější počítačové simulace však ukazují, že s nadsázkou řečeno, Slunce se svým okolím skončí po kolizi ve vyhnanství na Sibiři. Tedy v končinách kdesi na okraji nově vzniklé galaxie. Od jejího středu bude vzdáleno 160 000 světelných let.

Pro sluneční soustavu tento jev tedy bude pravděpodobně znamenat, že se posune na okraj nové galaxie, pracovně nazývané Milkomeda.

Lidstva se však už tento problém nejspíš týkat nebude, pokud se mu podaří se nevyhladit navzájem nebo nevyhyne jiným způsobem, bude muset už dávno bydlet na jiných planetách. V té době bude teplota na Zemi natolik vysoká, že jakýkoliv život zde bude nemožný.