Cvičí přesnou mušku, řeší politiku… To je Ferda Mravenec tak, jak by si ho mohly pamatovat naše (pra)babičky. Od konce 30. let udělá velký posun. Plní pětiletku, bojuje proti škůdcům a nadšeně se účastní brigád. Až později se zaplete s nafrněnou Beruškou.
Celý Sekorův příběh má ale několik drobných háčků. Například, že Ferda není „ten“ mravenec…
Na kalendářích je 16. únor 1933. Československo podepisuje Malou dohodu s Rumunskem a Jugoslávií. O chvíli později se začíná stavět mezinárodní Letiště Praha – Ruzyně. Tentýž rok byste si mohli v Lidových novinách prvně nalistovat Příhody Ferdy Mravence.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
O 5 let později již Ferda reflektuje střelným prachem společenskou atmosféru. Vycházejí příběhy jako Co Ferda vykopal místo zákopů anebo třeba Ferda klame nepřítele.
![Lasius fuliginosus. Je to Ferda? Foto: Michael Knapp / CC-BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/11/lasius-fuliginosus-117409398.jpg)
Kdo: Ferda Mravenec
Hrdina s puntíkovaným šátkem. Takřka vždy se usmívá a úplně vždycky si ví rady. Nejdřív míří na dospělé publikum, s knižní verzí ale jeho autor Ondřej Sekora (1899–1967) příběhy přizpůsobí dětem. Neochudí je ale o syrové scénky z nemilosrdného světa přírody.
Děti pod peřinou hltají příběhy a zároveň fakta ze světa hmyzu. Kdo je ale v reálném světě Ferda? Černí mravenci jsou u nás v menšině. Uvažovat by šlo třeba o mravenci černolesklém (Lasius fuliginosus).
Ten má ovšem velkou hlavu vzadu tvarovanou do podoby srdce. Pokud by Sekora mínil jeho, stylizoval by ho jinak. A pak je tu pravděpodobnější varianta: mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus).
Smolně tmavý krasavec si rád staví hnízda z kartonu, ale nezhrdne ani bydlením v mrtvém dřevu či jedlových a borových pařezech. Od klasického mraveniště je to ale pořádný krok vedle…
Svatební let je nádherná podívaná. Samečci mravenců oplodní královny, ty si jejich ejakulát uloží do spermatéky na zadečku a vystačí s ním po celý život. A až 5 milimetrů velcí okřídlení samečci? Inu, ti do pár dní hynou. Zbývají už jen dělnice.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Co je jejich úkolem? Od chvíle, kdy královna začne klást vajíčka, všechno! Jsou to ostřílené vojandy, zásobovací důstojníci… Ale samice. Celý život Ferdy nedává smysl. Leda by byl jednou z nich.
![Beruška je jedna z mála zcela jasných hlavních postav. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/11/ladybug-1036453-1280-768x524.jpg)
Kdo: Beruška
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) neboli Beruška. V tomto případě primadona, jaké není široko daleko rovno.
Když vynecháme fakt, že mezidruhové vazby by perfektně organizovaný mravenec nepěstoval – obzvláště, kdy jde o dělnici, zbývá jen dodat, že mravenci berušky skutečně nemají v lásce. Proč? Mravenci si chovají své „krávy“ – mšice (Aphidoidea) na medovici.
To se ale naprosto nesnese se záměrem berušek, pro které jsou mšice vyhledávaná dobrota. A to již od beruščího larválního stádia.
Kdo: Brouk Pytlík
V jednom z trámů použitých při stavbě kina Osvěta si hltá film za filmem a až se vylíhne v Brouka Pytlíka, bude všechny líčit ostatnímu hmyzu. Stane se jediným z hrdinů, o kterém nemůžeme ani rámcově říct, co je vlastně zač. Co víme?
Je to dřevokazný létavý brouk. Jde tedy o červotoče? Jindy precizně stylizovaná tykadla ale u Pytlíka zrovna na červotoče neukazují. Jenže všechno ostatní by dávalo smysl.
Červotočové, tedy čeleď Anobiidae, bývají hnědí a oválně zavalití. V larválním stádiu se některé zavrtají do dřeva – třeba 4,5 milimetrů dlouhý červotoč pronikavý (Anobium punctatum) a až 7milimetrový červotoč kostkovaný (Xestobium rufovillosum).
Je Pytlík některým z nich? Alespoň, že nejsou zmatky v Pylíka nepřátelích. Jde o potemníka (Tenebrionidae), krtonožku obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa), chrousta (Melolonthinae), a dravou vodní ploštici splešťuli blátivou.