Nadechněte se, zadržte dech a ponořte hlavu do umyvadla napuštěného vodou. Jak dlouho vydržíte? 50 sekund? Minutu? To odpovídá průměrné délce, po kterou dokáže netrénovaný člověk zadržet dech.

V jihovýchodní Asii ale žijí lidé, kteří dokážou zadržet dech až na neuvěřitelných 13 minut. Tito mořští lidé, jak se jim říká, jsou spjati s vodou po celý život. Ostatně, tráví v ní většinu svého času.

Je brzy ráno. Lidé z kmene Bajau se probouzí ve svých dřevěných chatrčích, které stojí na kůlech uprostřed vody nedaleko pobřeží. Muži se na malých loďkách vydávají na širé moře. Tam se potápějí a ze dna sbírají škeble, chobotnice a ústřice.

Bez jakékoli výstroje se dokážou potopit až třicet metrů pod hladinu. Mají jen potápěčské brýle, ještě donedávna vyráběné ze dřeva.  Ženy mezitím chodí po mělčině, sbírají šneky a korýše. Pomáhají jim i děti, protože nechodí do školy.

Nikdo nikam nespěchá, čas pro ně nic neznamená. Z moře si vezmou jen tolik, kolik pro sebe potřebují. Tak vypadá každodenní život mořských lidí.

Kdo jsou to lidé Bajau

Lidem Bajau (Bajau Laut) se říká mořští lidé, někdy se používá také mořští cikáni nebo nomádi. Nikdo neví, kolik přesně jich je. Žijí na moři kolem malých ostrovů u Bornea, ve vodách mezi Filipínami, Malajsií a Indonésií.

Většina z nich žije v „plovoucích vesnicích“, které tvoří domky na kůlech, ti bohatší bydlí na lodích. Živí se rybolovem, ne však tradičním, jak ho známe my, ale potápějí se pod vodu.

Právě pod vodou někteří z nich tráví až 60 procent svého „pracovního“ času, tedy zhruba pět hodin denně. Děti z kmene Bajau se učí dřív plavat než chodit. Většinu dní svého celého života tráví na moři a v moři. Na pevninu se takřka nevydávají. Nemají k tomu důvod.

Bez státního příslušenství

Tito mořští lidé nemají státní občanství žádné země, z právního hlediska tak neexistují. Nemají občanské průkazy, sociální ani zdravotní pojištění. Nemají proto nárok na ošetření v nemocnici, své zdravotní neduhy léči pomocí bylinek a zaklínání.

Jejich děti nemohou chodit do státních škol. Neumějí psát ani počítat. Pro lidi z kmene Bajau to však není důležité. Jejich světem je moře. „Všechno, co potřebujeme, nám dává moře. Když máme hlad, jdeme lovit ryby, nebo se potápíme a sbíráme korýše.

Nic víc nepotřebujeme,“ říká příslušník kmene Bajau, který žije u malého ostrova Maiga nedaleko pobřeží Bornea. Právě kolem ostrova Maiga se nachází nejvíc korálových útesů v celé Malajsii – více než šest set druhů.

Jedna velká rodina

Vesnička kmene Bajau u ostrova Maiga, 30 kilometrů od města Semporna na Borneu, čítá šestnáct domků, stojících na kůlech uprostřed vody. Dohromady tu bydlí šest rodin. Jejich členové se v této vesničce rodí i umírají.

Manželství je mezi příslušníky kmene Bajau většinou domluvené mezi více či méně vzdálenými příbuznými. Všichni tu žijí pospolu, pracují ve prospěch celku a děti jsou neustále s nimi. „Děti máme pro to, aby byly s námi, ne proto, aby je vychovával někdo cizí.

Proto taky nechodí do školy. Vše, co potřebují, mají tady,“ říká jedna z obyvatelek vesničky.

Superschopnost mořských lidí

Lidé z kmene Bajau neproslavil ani tak způsob jejich života na moři, ale to, jakým způsobem se dokážou potápět. Neuvěřitelně dlouhá doba, po kterou jsou schopni zadržet dech, zaujala vědce po celém světě.

V roce 2018 vyšel v odborném časopise Cell článek, který shrnoval dlouhodobý výzkum lidí kmene Bajau. Vědci v něm přišli na to, že tito mořští lidé mají určité fyzické a genetické adaptace, které jim pomáhají provádět tak úžasné ponory.

Tyto poznatky by se daly využít v medicíně. Lékaři by mohli lépe rozpoznat pacienty, kterým hrozí smrt kvůli nedostatku kyslíku (takzvaná akutní hypoxie), například během operací.

Zánik kmene Bajau?

Tradiční způsob života kmene Bajau, tak jako mnoho dalších domorodých kmenů na celém světě, je ale zřejmě na ústupu. Mnoho z nich už během posledních dekády opustilo život na moři a dalo přednost životu na souši.

Z mnohých se ale stali bezdomovci, protože nevěděli, jak ve světě mimo moře obstát, co dělat pro svou obživu.

Další problém pro mořské lidi představuje skutečnost, že se v některých oblastech zmenšuje populace ryb, a proto je nutné, aby trávili ještě více času ve vodě, pokud chtějí získat stejné množství ryb jako dřív.

Tradičnímu způsobu života Bajau Laut škodí také drsné způsoby rybářů, kteří používají kyanid draselný a dynamit. Tím se zdejší korálové útesy proměňují v podvodní pouště, a to je pro lidi z kmene Bajau, které moře živí, největší hrozba.