„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler. Superman, který ho právě drží za flígr ve vzduchu, ale pustit nehodlá.

S nacistickým vůdcem odletí nejprve do Moskvy, kde vyzvedne Josifa Stalina, a pak oba diktátory dopraví až před Společnost národů. I takové příhody si mohou za války přečíst fanoušci oblíbeného komiksového hrdiny.

Zlaté roky skončily. Léta 30. začnou velkou hospodářskou krizí a pokračují vzedmutím extrémismu v Evropě. Spojené státy americké se potýkají s vlastními problémy a poslední, co chtějí, je zaplést se do další války.

Ve stejné době dva přátelé na Glenvillské střední škole v americkém Ohiu, Jerry Siegel (1914–1996) a Joe Shuster (1914–1992), činí zásadní rozhodnutí – chtějí se jednou živit jako autoři komiksů.

Siegelovi jde vymýšlení příběhů, Shuster zase hezky kreslí. Co nejde ani jednomu, je seznamování s dívkami. Oba jsou nesmělí hubeňouři. Při vymýšlení vlastního komiksového hrdiny pak vycházejí právě z toho, jací by sami chtěli být. Tak se zrodí idea Muže z oceli neboli Supermana.

Inspirace ve Starém zákoně?

Ve svých začátcích tento maník v modrém trikotu, červené kápi a velkým „S“ na prsou ještě nemá mnohé ze schopností, kterými se později proslaví ve filmech. Laserovým paprskem z očí neřeže skály vejpůl, ledovým dechem nezmrazí jezero a dokonce neumí ani létat.

Dělá pouze velké skoky. Čím však Superman disponuje od počátku, je nadpozemská síla. I jeho původ zůstává stejný. Jako miminko ho rodiče pošlou ve vesmírné raketě z hroutící se domovské planety Krypton.

V příběhu někteří badatelé vidí paralelu na starozákonního Mojžíše, kterého rodiče jako nemluvně rovněž poslali v ošatce po řece Nilu, neboť faraon rozkázal zabít všechny malé syny Izraelitů.

Už proto, že oba autoři jsou potomky židovských imigrantů, možnou inspiraci z Tóry vyvrátit nelze.

Nevěřící vydavatel

První příběh se Supermanem vychází v červnu 1938 v magazínu Action Comics, přičemž hrdina se objeví hned na titulní stránce. Vydavatelství National Allied Publications (později DC) je zprvu opatrné a nechá vytisknout pouze 200 tisíc kusů čísla.

Čtenáři jej ale rozeberou a náklad se za pár čísel zvýší už na půl milionu! V roce 1939 pak Superman dostane vlastní časopis. Fanoušky si udrží i tím, že jeho autoři v příbězích reagují na aktuální témata.

V únorovém čísle z roku 1940 se například ostře pustí do nacistického Německa a Sovětského svazu. Superhrdina zde v jednu chvíli drží Adolfa Hitlera (1889–1945) pod krkem a říká: „Rád bych ti uštědřil přísně neárijskou ránu do čelisti“.

Pak ho čapne, cestou se ještě zastaví v Moskvě pro Josifa V. Stalina (1878–1953), a oba dva odnese na kobereček před Společnost národů.

Říšský ministr propagandy Josef Goebbels (1897–1945) na to reaguje zákazem prodeje Supermanových komiksů v Německu… (O historii dalších slavných komiksových superhrdinů se dočtete v časopise History revue).