Domů     Jak se pohybují spermie?
Jak se pohybují spermie?
15.8.2020

Do nedávné doby vědci přesně věděli, jak se pohybují spermie v ejakulátu. Nyní však skupina badatelů přišla s novou studií, a tak musela být dosavadní přesvědčení přehodnocena.

reklama

Díky špičkovému vybavení výzkumníci zpochybnili více než 300 let starý popis pohybu, který zaznamenal na svém mikroskopu Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723), a sice, že když má spermie ocásek, pohybuje se s jeho pomocí vlnovitě, podobně jako úhoř ve vodě.

Leeuwenhoek je pro své objevy mikroorganismů, spermií, krevních buněk, svalových vláken a dalších mikroskopických útvarů nazýván „otcem mikrobiologie“.

Antoni van Leeuwenhoek objevil jednoduchou metodu, jak vyrábět přesné skleněné kuličky nepatrných rozměrů, které používal jako čočky svých přístrojů, a tak překonal úroveň tehdy dostupné mikroskopické techniky. Tajemství výroby si ovšem celý život držel pro sebe, aby si zajistil vědecké prvenství a prestiž.
Antoni van Leeuwenhoek objevil jednoduchou metodu, jak vyrábět přesné skleněné kuličky nepatrných rozměrů, které používal jako čočky svých přístrojů, a tak překonal úroveň tehdy dostupné mikroskopické techniky. Tajemství výroby si ovšem celý život držel pro sebe, aby si zajistil vědecké prvenství a prestiž.

Pomohla moderní technika

reklama

Vše je však jinak. Mezinárodní vědecký tým specialistů z Mexika a anglického Bristolu zveřejnil tvrzení, že je to pouhá optická iluze a že je pohyb spermií jiný – složitější a neméně zajímavý.

Přestože se může zdát, že k pohybu slouží převážně bičík, spermie se pohybuje spíše komplexním stahováním. Výzkum prováděl jeho vedoucí Hermes Gadelha na nejnovějším typu 3D mikroskopu. Spermie byly filmovány kamerou snímající až 55 tisíc snímků za vteřinu.

Vědci přitom měli k dispozici zařízení pohybující vzorkem semene nahoru a dolu, díky čemuž získali trojrozměrné záběry.

„Lidské spermie si našly cestu, jak se při plavání otáčet kolem své osy – podobně jako se vydry hravě honí ve vodě,“ prohlásil ke studii Gadelha.
„Lidské spermie si našly cestu, jak se při plavání otáčet kolem své osy – podobně jako se vydry hravě honí ve vodě,“ prohlásil ke studii Gadelha.

Vědci vlastně zjistili to, že je bičík spermie excentrický, kroutí se na jednu stranu, spermie by se tak měly pohybovat v kruhu, ale přitom si našly způsob, jak plavat rovně. „Opravdu to může vypadat jako úhoři ve vodě,“ řekl Gadelha.

Synchronizované otáčení skutečně může vyvolat tento dojem, ale není tomu tak. „Spermie si tak podle něj našly způsob, jak vytvořit symetrii z asymetrie,“ dodává vědec.

Zjednodušeně by se dalo říct, že se hlavička spermie natáčí ve směru plavání podle toho, jak se bičík otáčí.

Výzkumníci pevně věří, že jejich objev najde využití při léčbě neplodnosti, protože je důležité vědět, jak přesně spermie fungují.
Výzkumníci pevně věří, že jejich objev najde využití při léčbě neplodnosti, protože je důležité vědět, jak přesně spermie fungují.

Výzkum bude pokračovat

Pokud dokonale nerozumíme tomu, jak tento proces funguje, jak potom můžeme doufat, že vyřešíme všechny závažnější problémy, včetně neplodnosti?“ dodal na závěr vedoucí práce.

reklama
Foto: wikipedia.org, sentinelassam.com
Další článek
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
věda a technika
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz