Domů     Jak potrestat zrádce a žvanily? Stačí kyblík a trocha cementu
Jak potrestat zrádce a žvanily? Stačí kyblík a trocha cementu
26.7.2023

Poklidně kráčí ulicí, zčistajasna u něj brzdí černé auto a po chvíli se zmítá na zadní sedačce. Když dorazí na místo určení, přivítá ho zlověstný smích. „Máme pro tebe nové boty,“ chechtá se jeden z mafiánů s cigaretou v ústech. To už mu nohy končí v kyblíku s betonem!

Občas se drsnému trestu přezdívá chicagský kabát. Nenechte se zmást, protože při popravě hrají hlavní roli nohy oběti. Ty se nebožákovi zalijí betonem či cementem, a pak hurá k vodě!

K cementovým botám údajně sáhne i obávaný mafiánský boss Vito Genovese. (Phil Stanziola / wikimedia.commons.org / Volné dílo)
K cementovým botám údajně sáhne i obávaný mafiánský boss Vito Genovese. (Phil Stanziola / wikimedia.commons.org / Volné dílo)

Děsivý úlovek

Metoda je spojena zejména se zločineckými organizacemi. Oběť nejdříve omráčí, pokud má ale štěstí, umírá ještě před celou zrůdnou procedurou. Pokud ne, nepřímo se účastní nasazení betonových bot.

reklama

Do dvou připravených kbelíků vloží nohy, a ty mafiáni později naplní rychle tuhnoucí látkou. Pokud cement tvrdne pomalu, gangsteři čas využívají k upravení zevnějšku oběti či odpočinku. Pauza pro svaly je důležitá, protože jde o náročnou popravu.

Nebožák má najednou o několik kilo víc. Mafie k nim sahá často, chybí však zdokumentované případy. Jedním ze vzácných nálezů je Johnnie Goodman, jehož v roce 1941 objeví rybář krabů. Obávaný vyděrač asi překročí jasnou mez a skončí s novou obuví.

„Mrtvolu tížil asi osmnáctikilový kus betonu,“ uvádí v závěrečné zprávě policie. Podobným dobrodružstvím si projde také Rocco Perri (1887–1944), jemuž se přezdívá Kanadský Al Capone.

Mrtvola Rupola vyplave v zátoce nedaleko newyorského Queensu. (Joe Mabel / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)
Mrtvola Rupola vyplave v zátoce nedaleko newyorského Queensu. (Joe Mabel / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)

Je libo novou obuv?

Vzestup betonových bot přichází v 60. letech, kdy newyorskému podsvětí vládne obávaný Carlo Gambino (1902–1976). Řada obětí z jeho hrůzovlády se údajně nachází na mořském dně. Smolařem, který vyplave, je Ernest Rupolo (1908–1964).

Jestřáb, jak mu říkají v mafiánském prostředí, roste pro kriminál a ještě v Itálii se spolčí s Vitem Genovesem (1897–1969). Společně se podílí na vraždě. Když Rupolo skončí v americkém vězení, odloží masku tvrďáka a jazyk mu jede jako kolovrátek.

Osudová chyba, porušení omerty se neodpouští. Jenže jeho svědectví vyšumí do prázdna, ale Genovese nezapomíná. Začátkem roku 1964 zmizí a blízcí o něj mají starost. Tu mohou pustit z hlavy v srpnu téhož roku, protože Rupola objeví v newyorském Queensu.

Má svázané ruce za zády a na nohou betonové bloky. Obvinění nakonec skončí na hlavě Johna Franzeseho (1917–2020), který dluží Genovesemu laskavost.

Na další level posouvají betonové boty Francouzi, kteří válčí v Alžírsku. (French Army / wikimedia.commons.org / Volné dílo)
Na další level posouvají betonové boty Francouzi, kteří válčí v Alžírsku. (French Army / wikimedia.commons.org / Volné dílo)

Výhled z vrtulníku

Mafiánský trest smrti zaplní přední stránky novin v roce 2016, kdy voda znovu vyplaví hrůzný úlovek. Tentokrát jde o osmadvacetiletého Petera Martineze. Policie muže s trestní minulostí identifikuje až na základě tetování.

Na hladinu se podívá jen díky tomu, že únosci nenechají beton pořádně ztvrdnout. Drsnou metodu si osvojí také Evropané, konkrétně Francouzi. Vojáci během alžírské války totiž organizují takzvané lety smrti.

Nohy zajatců dají do cementu, poté naloží do vrtulníku a odletí nad moře. Tam oběť bez skrupulí vyhodí a nechají svému osudu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Svět zločinu
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Svět zločinu
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
svět zločinu
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem. […]
Krev promluvila: Jak se zrodila kriminalistická krevní stopa
Krev na místě činu není jen němým důkazem, že někdo krvácel. Její barva, tvar, velikost, rozmístění i biologické vlastnosti mohou vyšetřovatelům napovědět, co se na místě odehrálo. Cesta k dnešní kriminalistické analýze přitom začíná před více než sto lety a vede od rozlišení krevních skupin až k DNA a fyzikálnímu zkoumání každé jednotlivé kapky. Na […]
Jediná buňka změnila vyšetřování. Kdy poprvé posloužila analýza DNA k dopadení vraha?
Pachatel odejde, zahladí stopy a doufá, že ho nikdo nikdy nedopadne. Jenže na místě činu může zanechat něco, co nevidí ani zkušený kriminalista: nepatrné množství biologického materiálu s DNA. V 80. letech 20. století se zrodí metoda, která mění vyšetřování vražd, odhaluje skutečné pachatele a někdy zachraňuje nevinné před vězením. Její první velký triumf přitom […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz