Moderní léčba snížila úmrtnost na chronické střevní záněty (IBD) o desítky procent. Mezi typické zástupce zánětlivých onemocnění střev patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Vyskytují se v různě těžkých formách, přičemž ty vážné mohou nemocného ohrožovat na životě. Ve vyspělých zemích postihují čím dál více lidí. Donedávna se na ně pohlíželo jako na vzácná onemocnění, ale to přestává platit.

S pokrokem v léčbě se objevují nové léky, zkoumají se možnosti telemedicíny („medicíny na dálku“) a ověřují nové teorie vzniku nemocí, jejichž potvrzení by mohlo přispět k řešení problému.

Civilizační onemocnění

IBD se většinou objevují u mladších osob a v posledních letech byl zaznamenán jejich značný nárůst. Zpravidla se projevují u dospívajících jedinců, zaznamenané jsou i případy u batolat či dětí, kterým nebyl ještě ani rok.

Počet nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou se v České republice pohybuje kolem 50 000. Podle epidemiologické studie se obě nemoci vyskytují ve vyspělých průmyslových oblastech Evropy a Severní Ameriky, kde je každoročně diagnostikováno přibližně 10 nových pacientů s ulcerózní kolitidou a 5 až 10 nových případů Crohnovy choroby na 100 tisíc obyvatel.

Příčiny neznámé

V případě IBD se užívá výrazu idiopatická onemocnění, což jsou onemocnění vzniklá z neznámých příčin, a právě do této skupiny se řadí Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Odborníci se shodují, že se na nich podílí kombinace několika faktorů – jednak vznik na základě dědičných predispozic, které podmiňují abnormální reakce imunitního systému, jednak vliv vnějšího prostředí (strava, ekologická zátěž prostředí včetně znečištěného vzduchu).

Mohl by být viníkem mor?

Mezi neustále se objevujícími teoriemi je i jedna, která poukazuje na souvislost s morovými epidemiemi, které zapříčinily selekci lidí s mutací, kvůli které jsou k rozvoji střevních zánětů náchylní. Tato možnost však byla vyvrácena.

Jinou hypotézou je hygienická teorie, podle které má přílišná čistota vliv na nepřítomnost parazitů, vyskytujících se dříve zcela běžně. „Pokud lépe pochopíme mechanismus vzniku nemocí, snáze vyvineme léky, které ještě lépe udrží IBD pod kontrolou, anebo – v ideálním případě – pacienta zcela vyléčí,“ doplnil Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.