Vzhledem k nedostatku zkušeností se můžeme jen dohadovat, zda scénář vývoje hypotetických mimozemských organismů je podobný jako na Zemi či naopak proces na naší planetě je spíše anomálií.

Pokud se totiž mimozemský život vyvíjí na planetě, která je alespoň trochu podobná Zemi, analogií mezi člověkem a mimozemšťanem nebude málo. Pokud by byla na cizí planetě větší gravitace, případní ufoni budou nižší a zavalitější, pokud tomu by tomu bylo naopak, sebelepší pozemský basketbalový tým by proti nim neměl šanci. Prostředí formuje organismy v něm žijící. A tak ač savec, je velryba stavbou svého těla podobná rybám a nikoliv medvědovi, kterému je příbuznější. Ostatně, kdybychom našli na cizí planetě život v tekutině, vypadal by zřejmě obdobně. Ve vodním prostředí však vyspělá civilizace bude těžko vznikat, protože jak se zdá, motorem inteligence je mimo jiné využití ohně.

Takže při srovnatelném tlaku a dalších podmínkách budou mimozemšťané žijící na souši mít hlavu, trub i čtyři končetiny. Podle amerického chemika Harryho Kellera je vysoce pravděpodobné, že obyvatelé cizích planet budou vybaveni několika smysly, zejména něčím, co připomíná zrak. Je jen otázkou, zda pro orientaci v prostoru využijí viditelné světlo nebo například infračervené spektrum. Zřejmě se nebude jednat o žádné kyklopy, k přežití je třeba pár očí. „Kdyby tvor nedokázal odhadnout vzdálenost, pravděpodobně by dlouho nepřežil,“ myslí si Keller. Co se týče zraku, tak příroda se na pozemšťanech vyřádila víc než dost. Vážka má složené oko. Ryba ostří podobně jako fotoaparát posunem čočky. Včela je schopna vidět v ultrafialovém spektru. A tak by se dalo pokračovat. Avšak například více očí než dvě by pro inteligentního mimozemšťana znamenalo i větší nepraktickou zátěž. Z toho badatelé usuzují, že i on bude vybaven párem zrakových orgánů.

Zda budou mít ústa a s tím související trávicí trakt je otázkou. Energii mohou získávat i jiným způsobem než potravou, třeba chemickou reakcí, jako některé bakterie. Tak jako tak, bakterie však asi nikdy nedostanou Nobelovu cenu za fyziku, takže tato varianta u inteligentního života není příliš pravděpodobná.

Příroda má velkou fantazii, důkazem je pestrost živočišných i rostlinných druhů zde na Zemi. A cesty, jakými se vydá evoluce, se neodhadují snadno. „Lze předpovědět, co se stane se stovkou potkanů během deseti let. Ale jak se změní miliarda potkanů za deset milionů let, to již říci nelze,“ konstatoval přední paleontolog George Simpson. Každopádně, něco předvídat lze. Úžasný prostředek jménem kolo, je výmysl člověka. Příroda dala přednost pohybu po končetinách, dvou, čtyřech i více. Druhou možností je pak plazení. Zdá se, že chůze či běh je přece jen o něco praktičtější, byť i had dokáže vyvinout slušnou rychlost. Ovšem, dá se předpokládat, že jen vzpřímená postava umožní, aby se dostatečně vyvinula mozkovna. Potenciální E.T. tedy bude chodit po dvou, zřejmě bude mít i cosi na způsob rukou, aby byl schopen používat nástroje.

Velice zajímavé by bylo sledovat, jak se takový mimozemšťan rozmnožuje. Rozmnožování savců je docela složitá záležitost, ale pokud je třeba, aby se vyvinul mozek s potenciálem inteligence, je nutné. Avšak na druhou stranu, jedni z nejbystřejších tvorů na zemi jsou krkavcovití, kteří jsou schopni zvládnout i jednoduché matematické úlohy. Ti se samozřejmě líhnou z vajec. Zda by ovšem vzdálenou planetu kdesi v souhvězdí Labutě ovládl pan Havran z večerníčku o Tipovi a Tapovi je více než spekulativní. Na podobu mimozemšťanů se objevují různé názory. Vědec Fergus Simpson působící na barcelonské univerzitě na základě svých výpočtů dospěl k závěru, že obyvatelé vzdálených světů mohou být solidní giganti vážící kolem tří set kilogramů…