„Od pěti měsíců nevyrostl ani o kousek,“ stěžuje si v roce 1839 bridgeportský truhlář Stratton lékaři. Ten prohlédne jeho ročního syna a pokrčí rameny. „Zůstane navždy malinký,“ vyřkne nad chlapcem krutý ortel.

Doktor má pravdu. Uplynou tři roky a Charles Sherwood Stratton (1838 – 1883) váží i měří stejně jako v necelém půlroce, sedm kilogramů a 63 centimetrů. Rodiče ovšem netuší, že malá výška zajistí jejich synovi závratnou kariéru.

Do amerického Bridgeportu totiž v roce 1842 zavítá Phineas Taylor Barnum (1810 – 1891), majitel podivného muzea lidských zrůd. Jakmile se doslechne o trpaslíkovi, vycítí dobrý obchod.

„Ze začátku se mnou nechtěl mluvit, neboť byl neuvěřitelně ostýchavý, ale po chvíli přemlouvání se rozhovořil,“ vzpomíná Barnum později na první setkání s malým Charliem.

Rytíř Paleček

„Rád bych na zkoušku angažoval vašeho syna za plat 3 dolary (v současnosti by odpovídaly cca 70 dolarům) týdně,“ přesvědčuje jeho rodiče. Ti přikývnou a chlapec se učí tančit a zpívat.

V listopadu roku 1843 už visí na newyorských nárožích plakáty, které zvou do Amerického muzea na vystoupení jedenáctiletého trpaslíka Toma Thumba (v překladu Tom Paleček podle pohádky o rytíři na dvoře krále Artuše).

Aby Barnum lidi přesvědčil, že malý chlapec je opravdu trpaslík, pro jistotu ho vydává za staršího. Před prvním představením navíc nelení a obejde s Tomem na ramenou všechny redakce newyorských novin. O publicitu má postaráno.

Velký strach z malého pudla

Tom na jevišti exceluje a Amerika šílí z nové hvězdy. Charlie s Phineasem ale chtějí zkusit štěstí i v Evropě. Jenže když v únoru 1844 přistanou v anglickém Liverpoolu, přichází zklamání.

„Obvyklá cena za podívanou na obry a trpaslíky u nás činí jednu penci (dnes 0,24 libry – pozn. red.),“ vysvětlují jim Angličané. „Tak málo,“ zoufá si Phineas, ale přesto se nevzdává. A dělá dobře.

Jejich představení uvidí baronka Rothschildová s přáteli a krátce na to přichází i pozvání do Buckinghamského paláce. Všichni včetně královny Viktorie (1819 – 1901) se při představení výborně baví. Nejvíc je nadchne, jak se Tom bojí štěkajícího královnina pudla.

Chybí jenom láska

Paleček sklízí další úspěchy. Stává se miláčkem francouzského krále Ludvíka Filipa (1773 – 1850) i španělské královny Isabely II. (1830 – 1904). V roce 1862 je mu 24 let a má všechno, co si přál.

Slávu, majetek, čistokrevné koně i jachtu. Chybí mu jenom láska. I to se ale brzy změní. U Barnuma se Paleček seznamuje s trpasličím přírůstkem v jeho muzeu, 21letou Lavinií Warrenovou (1841 – 1919), vysokou 81 centimetrů. Když se dozví, že se Lavinie chystá na turné do Evropy, s námluvami neváhá.

Chovají cizí miminko

„Chtěla byste, abych vás doprovázel?“ ptá se bez rozpaků. Dívka souhlasí a jemu stoupne odvaha: „Naše cesta by byla příjemnější, kdybychom byli oddáni,“ navrhne. „To je špatný žert,“ zčervená Lavinie. Tom ji ale přesvědčí, že svá slova myslí vážně.

Sotva se ujistí, že souhlasí i její rodina, odvede si dívku 10. února 1863 k oltáři.

Když se páru nedaří mít dítě, Barnum hned vymyslí reklamní trik. Sežene miminko, které vydává ho za jejich potomka, a diváci se hrnou ještě víc. Tom sice vydělává miliony, ale většinu z nich prohýří. Když v roce 1863 umírá na mrtvici, Lavinii zbude jenom 16 tisíc dolarů.