„Bohužel, všechny jsou vyprodané,“ pokrčí rameny prodavač. Žena zklamaně vyjde z obchodu. Kde jen sehnat punčochy, když po nich teď šílí celý svět?

Nakonec ji napadne rafinované řešení – vytáhne z kabelky tužku na oči a namaluje si na lýtka falešné punčochové švy.

Svá chodidla si s oblibou zahalují už staří Egypťané, jak dokládají nálezy punčoch v jejich hrobkách.

První zmínka o tomto oděvu pochází ještě z 8. století před naším letopočtem, kdy řecký básník Hésiodos popisuje punčochy ze zvířecí srsti, jež mají chránit a zahřívat chodidla.

Kouzlu předchůdců dnešních punčoch podlehnou i starověcí Řekové, kteří si rádi balí své nohy do dlouhých pruhů tkané látky nebo kůže.

Móda pro pány

Punčochy v dnešním slova smyslu nosí nejprve muži. Tuto módu v Evropě zavádějí přibližně ve 12. století. Rádi nosí přiléhavé dlouhé kalhoty sahající od pasu až po paty, které trochu připomínají dnešní moderní legíny. Postupně jim přijdou na chuť i ženy.

Ty jejich jsou ovšem kratší, končí nad koleny a jejich nositelky si je přivazují pomocí stužek na způsob podvazků.

Drahá krása

První období své slávy zažívají od poloviny šestnáctého století, kdy do módy přicházejí ručně pletené punčochy z hedvábí. Jsou elegantní, zároveň však velmi drahé a mnoho lidí marně sní o tom, že vlastní alespoň jeden pár. Tento způsob krášlení zůstane populární až do poloviny minulého století.

Ženy si je zamilují

Zlom přichází v roce 1939, kdy americká firma DuPont představuje první punčochy z nylonového vlákna. Ženy hoří nadšením! Během pouhých čtyř dní skoupí všechny vyrobené punčochy, tedy celkem čtyři miliony párů!

Jenže propukne válka a nylon se začne využívat zvláště pro výrobu padákových šňůr, a tak se punčochy stanou nedostatkovým zbožím.

Pryč s podvazky!

Po roce 1960 zcela odzvoní hedvábným punčochám se švy a nastupují moderní bezešvé punčochové kalhoty, zvané punčocháče, se zesílenou patou a špičkou. Nastává totiž éra minisukní a není žádoucí, aby vykukovalo něco tak nepatřičného, jako jsou podvazky…