Erby různých šlechtických rodů nás dodnes fascinují svými barvami i motivy. Ale není to jen pastva pro oči, skrývá se za nimi mnohem hlubší význam. A jejich tvorba má svá jasně daná pravidla, která se dodržují už v minulých staletích. Původně přitom slouží jako druh podpisu i prostředek k identifikaci.
Napadá vás, co mohou mít erby společného s písmeny, čísly, dopravními značkami nebo morseovkou? Jsou to všechno systémy znaků, určených pro komunikaci a předávaní informací.
Vraťme se spolu do středověku a podívejme se na to, jak erby vznikaly a jak se heraldika postupně vyvíjela.
Spolubojovník nebo nepřítel?!
Středověk je spojený s válečnými výpravami a právě dění na bojišti si vynutí nepřehlédnutelné označení. Za první pokus o odlišení bojujících stran někteří badatelé považují kříže, které na sobě nese křesťanská armáda do 1. křížové výpravy (1096-1099).
Mají zaručit, že se spolubojovníci mezi sebou poznají i ve válečné vřavě a nedojde tak k fatálním omylům. Poté se mezi sebou dokonce začnou odlišovat i jednotlivé rytířské řády. Ale nejde tehdy o „označení“, které by bylo svázáno s konkrétní osobou a rodem.
Takové šlechtické erby se začínají objevovat v západní Evropě v 1. polovině 12. století. V českých zemích se za první erb považuje plamenná orlice, dochovaná na pečeti Přemysla Otakara I. (1155/1167-1230) z roku 1192.
Bez pravidel to nejde
Jedním z hlavních důvodů jejich vzniku je skutečnost, že je nutné jednoduše určit identitu konkrétního šlechtice. V té době je totiž většina lidí, včetně aristokratů, negramotná a tak neumí číst, psát a dokonce se ani podepsat.
Specifická označení tak pomáhají k jejich identifikaci třeba i v dokumentech. Na počátku jsou symboly poměrně jednoduché, ale postupně získají na složitosti, protože mají podpořit image osob i rodů.
Jednotlivé znaky v sobě nesou určitý symbolický význam, takže šlechtici mohou prezentovat nejenom svůj původ, ale také vyjádřit vlastnosti nebo důležité momenty ze svého života či ze života svých předků.
Stále větší rozšíření erbů i jejich symbolů vede k tomu, že jsou zavedena určitá pravidla nejenom pro jejich užívání, ale také tvorbu.
Pod dozorem heroldů
A tak se vytvoří profese heroldů, tedy odborníků, kteří jsou schopni erby a další znaky spolehlivě rozpoznat, ale také tvořit podle jasně stanovených zásad.
Působí u panovnických a šlechtických dvorů a jsou jim postupně svěřeny mnohé důležité úkoly, kromě jiného také organizace slavností či ceremonií i dozor a rozhodování při turnajích.
Někdy také vykonávají funkci velvyslanců, kteří mají pravomoc tlumočit vyhlášení války nebo být mírovým poslem.
A podobně jako dříve přejde užívání erbů z vojenského do civilního prostředí, začnou se objevovat i znaky měst, cechů a dokonce i měšťanů a také církevní.
A spolu s tím se heraldika postupně vyvine do vědy, která pomáhá nejenom rozluštit historickou symboliku, ale také správně navrhnout moderní znaky měst či třeba spolků.
