„Budu vyrábět auta z kvalitních materiálů, ale zároveň tak levná, aby si je mohl dovolit téměř každý,“ prohlašuje Henry Ford ve chvíli, když roku 1903 zakládá svoji továrnu na automobily.
Odvážné vizi Henryho Forda (1863–1947) ale prakticky nikdo nevěří. Spojit kvalitu s nízkou cenou? To přece nemožné! Ford ale trvá na svém. A najde cestu, jak výrobu zlevnit natolik, aby se mu tento sen opravdu povedlo uskutečnit.
Inspiruje ho k tomu návštěva chicagských jatek. Nevěřícně zírá, jak se kusy rozporcovaného masa pohybují na páse jeden za druhým.
Černá rychleji schne
„To je správná cesta,“ zraje mu v hlavě nápad. „Stejný systém by přece mohl fungovat i při výrobě automobilů,“ říká si v duchu a v krátké době se touhle myšlenkou stane doslova posedlý. Brzy uvede do provozu první montážní linku, kterou v roce 1913 opouští jeho model T. Novou technologii výroby soustředí do svého závodu v Highland Parku v Michiganu.
Okamžitě vnímá první výsledky svého revolučního kroku. Místo dlouhých 12 hodin nyní trvá výroba jednoho vozu pouhou hodinu a půl. Ruku v ruce s tím jdou ohromné úspory nákladů a mezd továrních dělníků.
Nechá všechny vozy nastříkat černou barvou. Za prvé je to jeho oblíbený odstín a za druhé schne mnohem rychleji než ostatní barvy.
Uspěje i s letadly
Všechny vyjmenované faktory výrazně snižují cenu vozu. Není se čemu divit, že Ford může svoje Téčko poslat na trh za pouhých 260 dolarů, zatímco ceny konkurence se pohybují někde kolem 2000 dolarů čili jsou skoro osminásobné.
Auto slaví obrovský úspěch právě svojí lidovou cenou, roku 1927 Fordovy linky vychrlí více než 15 milionů aut. Podnikavého ducha rozhodně nezapře ani tváří v tvář hrůzám 2. světové války. Ve chvíli, kdy USA roku 1941 vstupuje do válečného konfliktu, Henry skupuje velké pozemky na předměstí Detroitu, kde vzápětí nechává vybudovat hangáry pro výrobu letadel.
Uplatní tu svoje zkušenosti z automobilového průmyslu. I tady součástky budoucích bombardérů jednou na pásu.