Domů     Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
5.11.2022

V ruinách města, rozpálených sluncem, už přežívá jenom pár posledních obyvatel. Z kdysi slavné Harappy zbývá pouhé torzo. I pár opozdilců zanedlouho uteče. Vyštve je odtud dlouhotrvající sucho a neúroda. Sídlo na dlouhá tisíciletí zmizí v prachu…

Britský armádní uprchlík Charles Masson (1800‒1853) roku 1827 nemůže úžasem ani dýchat. Před ním se jako na talíři objevují trosky pradávného města. Zbytky domů z pálených cihel, pravoúhlá síť ulic… Objev nemůže před světem utajit.

Vylíčí ho v knize Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu. Naláká tím spoustu dobrodruhů, kteří chtějí div světa spatřit na vlastní oči.

Cihly z odkrytých zdí poslouží jako stavební materiál, využitý při budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, nebo se stávají součástmi domků domorodců. Část prehistorických staveb tak navždy zmizí.

S každou ukradenou cihlou klesá pravděpodobnost, že se podaří rozluštit všechna tajemství této civilizace.

Ruiny čtyřpatrových domů

Pak uplyne ještě sto let, než se Harappa stane středem vědeckého zájmu. K prvnímu průzkumu harappské civilizace dojde roku 1921. Impulzem se stávají nálezy dělníků, kteří pracují na výstavbě železnice u řeky Indu.

V zemi narazí na hliněné destičky, znázorňující zvířata, a nesoucí zvláštní písmo. Svůj objev rozhlásí do světa, a proto se tu zanedlouho objevuje britský archeolog John Marshall (1876‒1958), kterému se podaří vyhrabat ruiny města.

Zřícené zdi z pálených cihel promlouvají: Kdysi náležely tří- nebo čtyřpatrovým domům. Samotné stavby vzbuzují údiv. Obyvatelé údolí řeky Indu ovládají výrobu pálených cihel 3000 let předtím, než ji světu ukázali Římané!

Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo
Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo

Dvorek jako centrum

Pečlivě naplánované město protkané sítí ulic směřujících ze severu na jih, kolmo na ně další hlavní tahy z východu na západ. Křižují je vedlejší uličky, z nichž vedou vstupy do domů.

Život údajně tepe na domovních dvorech, kde uvnitř nechybí sýpka jako zásobárna obilí na horší časy. Obilí se tu prý i mele. Dvorek někdy poslouží i jako noclehárna, jindy rodiny vyběhnou po schodech do horních místností domů. Nejde ale jenom o Harappu.

Po mnoha tisících letech je vyhrabáno i Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předešlému vypadlo z oka. V době největší slávy mohlo mít až pět milionů obyvatel.

Za koupelnu se nemusejí stydět

Badatelé se po průzkumu domnívají, že zlatá léta obě města zažívají v období 2600 až 1900 př. n. l. Je to pravda, minimálně pokud jde o očistu těla. Harappská koupelna z doby kolem roku 2000 př. n. l. by si neudělala ostudu ani v dnešní době.

V období před asi 4000 lety ji ale v Harappě a Mohendžodaru vlastní téměř každá rodina. Pouze ti, kteří nemají takové štěstí, využívají veřejné studny. Na podlaze vydlážděné cihlami se nikdo nemusí bát chodit, i když je vlhká.

Uklouznutí nepřipadá v úvahu. Součástí jsou i oddělené toalety. Voda odtud odtéká do pečlivě řešeného systému krytých stok, které lemují ulice. Jejich průchodnost je zajišťována pravidelným čištěním.

Další poznatky o harappské civilizaci ale už zahaluje opona záhad včetně zásadní otázky, proč vlastně tato civilizace zanikla.

Chybí zbraně i hradby

Dosud shromážděné znalosti o starověkých civilizacích obracejí vykopávky v Harappě i Mohendžodaru úplně naruby. Všechno je jinak, než dosud bylo zvykem. Vědci si lámou hlavu nad tím, o jakou civilizaci vlastně šlo.

Patřili obyvatelé obou měst ke zdatným válečníkům? Ve starověku musela každá významnější říše ostře hájit svoje teritorium, a proto je vojenská výzbroj i válečnické umění nezbytností. Jenže v obou městech není po zbraních ani památky. Proč?

Žili tu snad mírumilovní lidé, které po celá staletí nikdo nenapadl? Městům úplně chybí hradby, které by je chránily před nepřáteli, což je ve starověku nezvyklé. Nenašly se ani ostatky koní. Obyvatelé je zřejmě nevyužívali ani v tahu, ani pro válečné účely. Další záhada…

Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0
Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0

Praktikovali komunismus?

Překvapujícím objevem je spleť uliček, které se sobě podobají jako vejce vejci. Starověká města ale bývají typická tím, že jejich ulice jednoznačně směřují k centru. V Harappě ani v Mohendžodaru ale na nic podobného nenarazíte.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje antropolog Jonathan Mark Kenoyer (*1952) z univerzity ve Wisconsinu. Do mysli se zákonitě vkrádají otázky: Kdo a jak tu vládl?

Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou otázku zatím neexistuje odpověď. Nikde nejsou památníky, kterými by dávní vládci chtěli dát na vědomí svoji nesmrtelnost – třeba jako pyramidy egyptských faraonů.

Charakter města naopak budí dojem jako by si tu byli všichni rovni. Měli snad všichni stejný majetek, stejné domy a nikdo se nevyvyšoval nad druhé?

Možná, že zde zkoušeli jakousi odnož komunismu… Podle Kenoyera není vyloučeno, že šlo o městský stát s vládou volených úředníků.

Vládce nahradí voda

Koho a co obyvatelé měst tedy uctívali? Vědci dosud nemají jasno ani v tomto bodě.

Metropole disponují propracovaným systémem vodovodů a kanalizací i splachovacích toalet, tedy prvků, jejichž společným jmenovatelem je voda, která nahrává nejenom fyzické očistě, ale také té duchovní.

Chybí tu totiž jakékoli stavby, které odkazují na provozování náboženských či duchovních rituálů. V Mohendžodaru se paradoxně chrámu nejvíce podobá bazén zvaný Velká lázeň. Ohraničují ho zdi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Gregoryho Possehla (1941‒2011) z Pensylvánské univerzity v Kalifornii je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody jako určitý druh náboženství. Jiní ale tenhle názor šmahem odmítají…

Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Multikulturní společnost

Bohaté archeologické nálezy zahrnující keramiku a šperky, ať už zlaté nebo korále z jaspisů a onyxů, podle názoru odborníků napovídají, že Harappa i Mohendžodaro jsou pulzujícími centry obchodu. Zastaví se tu téměř každý kupec, který projíždí kolem.

Kudy vedou kupecké stezky? Karavany se zbožím míří snad náhorními plošinami dnešního Íránu a dál do Asie. Obchodníci se také plaví po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových člunech. Kupci se zřejmě pár dní zdrží.

Na tehdejší dobu výrazně multikulturní společnost vítá cizince s otevřenou náručí. Právě tohle se ale mohlo stát oběma sídlům osudným. Společnost možná doplatila na svoje rovnostářství.

Obrana není důležitá

Mohla se příliš velká tolerance vůči cizím vlivům stát příčinou záhuby vyspělé kultury? I o tom někteří historikové přemýšlejí.

Skutečnost, že se v těchto místech nenalezly žádné zbraně, možná dokazuje, že dávní obyvatelé slavných měst nepovažovali obranu svého sídla a majetku za důležitou.

Svůj čas trávili poklidným životem zemědělců, řemeslníků a obchodníků a pravděpodobně je vůbec nenapadly myšlenky, že by k nim mohl vtrhnout nepřítel a způsobit zkázu. Jasným svědectvím, že s něčím podobným nepočítali, je absence zbraní.

Přesto právě nečekaný nepřátelský útok možná způsobil chaos a následnou zkázu kdysi vzkvétající civilizace.

Nemáme žádné důkazy

Když dějepisci uvažují, kdo by se obyvatelům měst mohl postavit, nejčastěji jmenují kmen Árjů, který snad přišel ze severu někdy kolem roku 1500 př. n. l. Opravdu bojovní Árjové rozprášili zdejší kulturu? Možná ano, možná ne.

Kolem jejich případného útoku panuje spousta pochybností, a především chybí jakékoliv důkazy.

Ať už jde o fyzické stopy, tedy archeologické nálezy, které by potvrdily přítomnost Árjů ve městě a známky bojů mezi nimi a místními obyvateli, nebo písemné zprávy hovořící o nepřátelském vpádu. Nikdo nemůže vytáhnout z rukávu triumf potvrzující jejich dobyvačné úmysly.

Písmo podobné hieroglyfům

Schopnost získat nějaké svědectví o konci civilizace ztěžuje skutečnost, že i když existují destičky s písmem, které tvoří soubor asi 40 různých znaků, jejich rozluštění je stále v nedohlednu.

Rozšifrovat písmo, které se vzdáleně podobá egyptským hieroglyfům, se nedaří. Indický počítačový expert Rajesh Rao (*1970) o něm říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“.

Shoda je ale k ničemu, když neznámému písmu nikdo nepřišel na kloub. Skrývá některá z destiček záznam o tom, co se ve městě stalo?  Opravdu zde došlo ke střetnutí s nepřítelem zvenku? Nabízí se ale i další možná vysvětlení konce.

O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0

Obilí vymění za proso a rýži

Je horké léto kolem roku 1900 př. n. l. Harappští obyvatelé zoufale zírají k obloze. Už dlouhé měsíce se na nebi neobjevil ani mráček. Slunce stojící vysoko nad nimi pálí svými ostrými paprsky. Zásoby vody kvapem ubývají. Koryto řeky velmi rychle vysychá.

„Co s námi bude, když bude sucho pokračovat dál? Nezbude nám ani kapka vody,“ svěřují se navzájem sousedé. „Nejde už pěstovat velkozrnné obilí. Je náročné na vláhu. Schne rovnou nastojato, aniž by zrna dozrála,“ stěžují si.

Musí proto pěstovat odolnější plodiny jako proso a rýži. Sice nenabídnou tak velkou úrodu, ale něco z nich nakonec uzraje…

Přestěhovali se k řece?

Nehostinné podmínky vyhánějí obyvatele z města, které bylo jejich útočištěm. Hledají úrodnější místa, kde ještě zbylo trochu vláhy. Města se postupně vylidňují. Uprostřed rozžhavených zdí z pálených cihel zbude už jenom pouhá hrstka lidí.

I tu už ale dokonale zničilo dlouhotrvající horko. Za koncem vzkvétajících metropolí snad stála přírodní katastrofa v podobě dlouhotrvajícího smrtícího sucha, ve hře je ale i další varianta v podobě zemětřesení. I to jsou možné scénáře tragického konce.

Výzkumy také nevylučují, že potomci domorodců mohli postupně přesídlit do oblastí kolem řeky Gangy, kde se kolem roku 1200 př. n. l. objevují prosperující sídla nikoli nepodobná těm v Harappě a Mohendžodaru.

Foto: Muhammad Bin Naveed / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, asi.nic / Creative Commons / volné dílo, Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0, Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
Související články
Historie
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
Skupina mužů s krumpáči a lopatami neúnavně uvolňuje zanesený odtok pensylvánské přehrady South Fork na řece Little Conemaugh. Intenzivní deště ani po několika dnech neustávají. Další početná skupinka se snaží upustit vodu z přeplněné hráze vykopáním dalšího odtoku. Dílo ale nedokončí.   „Nechte toho! Přehrada už nevydrží, musíme pryč!“ křičí jeden z pracantů. Je 31. […]
Historie
Královna Alžběta II. uměla i opravit auto
V 56 letech 6. února 1952 umírá v sídle Sandringham House v Norfolku britský král Jiří VI. (*1895). Jeho starší dcera, budoucí královna Alžběta II., tehdy pobývá v africké Keni, kde zahajuje svoji cestu po zemích Commonwealthu. Zprávu o otcově smrti Alžbětě II. (1926-2022) šetrně oznamuje její manžel, princ Philip (*1921). „Je to obrovská zodpovědnost,“ uvědomuje si tehdy 25letá […]
Historie
Bujel v pravěkých Čechách kanibalismus?
Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně, šířící se kolem, brzy podráždí nosy budoucích strávníků. Maso je lidské… Nevšední hostina se chystá na jihu Moravy kolem roku 1000 př. n. l. Muž se zakousne do šťavnaté pečínky z nepřítele. Ohlodává kost a její úlomky hází za sebe do tmy. Připravení […]
Historie
Na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu vypili králové 9800 litrů vína
Karlovi IV. se roku 1335 na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu líbí., Karel I. Robert z Anjou se totiž ukáže jako štědrý hostitel, který oběma delegacím nabízí spousty jídla. „Na obědy českého krále se každodenně daly dva tisíce pět set chlebů a také z královských jídel bohatě,“ líčí uherský dějepisec Ján z Turca (1435–1488/1490). Lucemburkové se svou družinou […]
reklama
lifestyle
Tři pečené symboly Velikonoc: Mazanec, beránek a jidáše
„Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náruči je nosí, březí ovečky šetrně vede,“ tak vystupuje Bůh ve Starém zákoně. Hebrejská tradice považuje ovci a jehně za symbol člověka jako člena Božího stáda. Nejčastější obětí Bohu se stává právě beránek, přikazuje to ve starozákonních předpisech Mojžíšův zákon. Nový zákon jako beránka označuje ukřižovaného […]
Smrt Diany! Byl řidič pod vlivem alkoholu a antidepresiv?
Princezna lidských srdcí se konečně vymaňuje z nešťastného manželství s princem Charlesem. Novou lásku nachází v egyptském obchodníkovi Dodim Al-Fayedovi. Paparazzi ji ale nepřestávají pronásledovat. V noci z 30. na 31. srpna 1997 se jí snaha o útěk před nimi stává osudnou. Co se tehdy stalo? A opravdu zavinili senzacechtiví fotografové smrt všemi milované lady Di? Je 29. července 1981 […]
Lesk a bída starověké čínské kultury
Starobylá čínská kultura, která obohatila celý svět, měla již za sebou v době, kdy obyvatelé střední Evropy stále ještě žili jako divoši, dlouhou dobu rozvoje. Přesto i zde najdeme až divošské zvyky… „Zlaté lotosy“ Jedním z nich je i tradice čínsky poeticky označovaná jako „zlaté lotosy“. Jedná se o umělé zmenšování ženských nohou. Celý tento […]
Sněhové vločky: Přezdívka generace Z
Jako generace sněhových vloček jsou označováni lidé narození zhruba mezi roky 1995 a 2010. Jedná se o tak zvané zoomers neboli představitele generace Z, případně o pozdní mileniály, tedy generaci Y.   Označení odkazuje na jejich přesvědčení o vlastní jedinečnosti, protože žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné, stejně jako na jejich přílišnou křehkost, zvýšenou citlivost […]
reklama
věda a technika
Fascinující lidský mozek
S ohledem na fungování lidského mozku platilo dlouho paradigma, že v dospělosti pracuje už jen s vybudovanými neurálními cestami a netvoří si nové. Až na začátku 21. století se prokázalo, že se mozek vyvíjí i v dospělosti.   Neuroplasticita či plasticita mozku je termín, který označuje vývoj změn v mozku v průběhu života jedince. Neuroplastické […]
Okřídlený zabiják B-2: Stroj připomínající můru unikne i radarům!
V klidu vstoupí do afghánského vzdušného prostoru, sestoupí na požadovanou výšku, zamíří cíl a bomby už padají na potemnělou krajinu. O několik tisíc metrů níže si nepřátelští vojáci libují, jaký mají klídek. Na radaru totiž nic nevidí. Stačí, aby se objevily a lidé se okamžitě mají na pozoru. Americká armáda to moc dobře ví, a tak […]
Fascinují Pennsylvania Station: Když orli odlétají…
Kdykoliv míří po kolejích do nebo z New Yorku hlava Spojených států amerických nebo jiní důležití tuzemští i zahraniční státníci, odjíždí z 11. nebo 12. koleje. Rozhodně nejde o konec nádraží, cestující tu mohou nastoupit do vlaků na celkem 21 kolejích obsluhovaných 11 nástupišti. A že je tu pořádně živo – kapacita tohoto nádraží je […]
Anestezie: Bolest dostala utrum díky večírku
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
iluxus.cz
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
V srdci nekonečných oceánů, kde tajemství a divy čekají na své odhalení, přichází Scenic Eclipse s novinkou, která překreslí mapu luxusního průzkumu podmořského světa. Triton 660/9 AVA, nejnovější pří
Napadli britskou flotilu žabí muži?
historyplus.cz
Napadli britskou flotilu žabí muži?
Řekli mu, že na jeho lodi dojde za půl hodiny k výbuchu. Podrobnosti však ze zadržených Italů nedostane. Kapitán britského bitevníku Valiant je na vážkách. Nakonec vydá rozkaz evakuovat alespoň spodní paluby…   Druhá světová válka ve Středomoří zuří naplno. Italové doposud schytali od Britů několik ponižujících porážek a touží po pomstě. Zaměří se na egyptskou
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jarní kúra, která vás postaví na nohy
panidomu.cz
Jarní kúra, která vás postaví na nohy
Ozdravné kúry jsou jednou z pěkných tradic, které zejména my ženy na jaře rády dodržujeme. V návodech na ně se ovšem skrývá malý háček. Časy se od dob našich prababiček opravdu změily. Proto vám tentokrát nabízíme moderní verzi této tradice. Tradiční jarní kúry řešily dvě věci – především přetížení jater těžkými jídly přes zimu. V
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
enigmaplus.cz
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
Přibližně 20 kilometrů východně od Olomouce stojí zdánlivě obyčejný kopec Smolná, nazývaný dříve též Smolno. Říká se, že tato část Oderských vrchů je prokletá. Může na tom být něco pravdy?  
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
nasehvezdy.cz
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
Zdá se, že herečka Veronika Žilková (62), kterou známe například ze seriálu Sedm schodů k moci, má zase hlavu plnou starostí. Když totiž sundala růžové brýle, začaly jí na partnerovi, rockerovi Jose
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
21stoleti.cz
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parc
DŮM A ZAHRADA
epochanacestach.cz
DŮM A ZAHRADA
Výstava Dům a zahrada, která se koná od 18. do 21. dubna 2024 na Výstavišti Diamant Expo v Lounech představí více než 300 prodejců okrasných rostlin, bylinek, keřů, zeleniny, cibulovin, zahradního nářadí, zahradní techniky, zahradního nábytku, hnojiv, postřiků, potravin, přírodních léčiv, ale i stavebního materiálů, topných systémů, tepelných čerpadel, fotovoltaiky, koupacích sudů, bazénů, saun a
Plněná vejce
nejsemsama.cz
Plněná vejce
Základním a tradičním symbolem Velikonoc jsou vajíčka. Váš sváteční stůl ozdobí a výborně chutnají třeba vejce plněná. Potřebujete: ✿ 5 vajec ✿ 50 g lučiny ✿ 1 lžíci majonézy ✿ 1 lžíce plnotučné hořčice ✿ 1 lžičku citronové šťávy ✿ sůl, bílý pepř ✿ špetku mleté sladké papriky ✿ hrst zelené petrželky nebo jiných bylinek 1. Vejce uvařte natvrdo, zchlaďte je a oloupejte.
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
epochalnisvet.cz
Nechte se okouzlit krásou orchidejí
Mezi nejčastěji prodávané patří orchideje rodu Phalaenopsis, Oncidium a Dendrobium. Aby se jim opravdu dařilo, musíte jim věnovat tu správnou péči.   Nejdůležitější je světlo Orchidejím se nejlépe daří na parapetech oken obrácených na jih. Roztáhněte i záclony a závěsy, nepoužívejte žaluzie. Pokud i přesto začnou zasychat poupata a žloutnout listy, mají světla málo. Větrejte
Láska na konci sluchátka
skutecnepribehy.cz
Láska na konci sluchátka
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
tisicereceptu.cz
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
Jehněčí maso nechybí na velikonočním stole ani ve Francii. Nejčastěji jde o Gigot d‘agneau (čti žigo daňó), pečená jehněčí stehna plněná česnekem. Potřebujete 200 ml kuřecího nebo zeleninového v