Domů     Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
Harappa: Co zničilo „dokonalou civilizaci“?
5.11.2022

V ruinách města, rozpálených sluncem, už přežívá jenom pár posledních obyvatel. Z kdysi slavné Harappy zbývá pouhé torzo. I pár opozdilců zanedlouho uteče. Vyštve je odtud dlouhotrvající sucho a neúroda. Sídlo na dlouhá tisíciletí zmizí v prachu…

Britský armádní uprchlík Charles Masson (1800‒1853) roku 1827 nemůže úžasem ani dýchat. Před ním se jako na talíři objevují trosky pradávného města. Zbytky domů z pálených cihel, pravoúhlá síť ulic… Objev nemůže před světem utajit.

Vylíčí ho v knize Příběh různých cest v Balochistánu, Afghánistánu a Paňdžábu. Naláká tím spoustu dobrodruhů, kteří chtějí div světa spatřit na vlastní oči.

Cihly z odkrytých zdí poslouží jako stavební materiál, využitý při budování železniční trati z Láhauru do Karáčí, nebo se stávají součástmi domků domorodců. Část prehistorických staveb tak navždy zmizí.

S každou ukradenou cihlou klesá pravděpodobnost, že se podaří rozluštit všechna tajemství této civilizace.

Ruiny čtyřpatrových domů

Pak uplyne ještě sto let, než se Harappa stane středem vědeckého zájmu. K prvnímu průzkumu harappské civilizace dojde roku 1921. Impulzem se stávají nálezy dělníků, kteří pracují na výstavbě železnice u řeky Indu.

V zemi narazí na hliněné destičky, znázorňující zvířata, a nesoucí zvláštní písmo. Svůj objev rozhlásí do světa, a proto se tu zanedlouho objevuje britský archeolog John Marshall (1876‒1958), kterému se podaří vyhrabat ruiny města.

Zřícené zdi z pálených cihel promlouvají: Kdysi náležely tří- nebo čtyřpatrovým domům. Samotné stavby vzbuzují údiv. Obyvatelé údolí řeky Indu ovládají výrobu pálených cihel 3000 let předtím, než ji světu ukázali Římané!

Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo
Ruiny města odkryl britský archeolog John Marshall. FOTO: asi.nic / Creative Commons / volné dílo

Dvorek jako centrum

Pečlivě naplánované město protkané sítí ulic směřujících ze severu na jih, kolmo na ně další hlavní tahy z východu na západ. Křižují je vedlejší uličky, z nichž vedou vstupy do domů.

Život údajně tepe na domovních dvorech, kde uvnitř nechybí sýpka jako zásobárna obilí na horší časy. Obilí se tu prý i mele. Dvorek někdy poslouží i jako noclehárna, jindy rodiny vyběhnou po schodech do horních místností domů. Nejde ale jenom o Harappu.

Po mnoha tisících letech je vyhrabáno i Mohendžodaro, které se nachází asi 600 km jižně od Harappy. Město, které jako by tomu předešlému vypadlo z oka. V době největší slávy mohlo mít až pět milionů obyvatel.

Za koupelnu se nemusejí stydět

Badatelé se po průzkumu domnívají, že zlatá léta obě města zažívají v období 2600 až 1900 př. n. l. Je to pravda, minimálně pokud jde o očistu těla. Harappská koupelna z doby kolem roku 2000 př. n. l. by si neudělala ostudu ani v dnešní době.

V období před asi 4000 lety ji ale v Harappě a Mohendžodaru vlastní téměř každá rodina. Pouze ti, kteří nemají takové štěstí, využívají veřejné studny. Na podlaze vydlážděné cihlami se nikdo nemusí bát chodit, i když je vlhká.

Uklouznutí nepřipadá v úvahu. Součástí jsou i oddělené toalety. Voda odtud odtéká do pečlivě řešeného systému krytých stok, které lemují ulice. Jejich průchodnost je zajišťována pravidelným čištěním.

Další poznatky o harappské civilizaci ale už zahaluje opona záhad včetně zásadní otázky, proč vlastně tato civilizace zanikla.

Chybí zbraně i hradby

Dosud shromážděné znalosti o starověkých civilizacích obracejí vykopávky v Harappě i Mohendžodaru úplně naruby. Všechno je jinak, než dosud bylo zvykem. Vědci si lámou hlavu nad tím, o jakou civilizaci vlastně šlo.

Patřili obyvatelé obou měst ke zdatným válečníkům? Ve starověku musela každá významnější říše ostře hájit svoje teritorium, a proto je vojenská výzbroj i válečnické umění nezbytností. Jenže v obou městech není po zbraních ani památky. Proč?

Žili tu snad mírumilovní lidé, které po celá staletí nikdo nenapadl? Městům úplně chybí hradby, které by je chránily před nepřáteli, což je ve starověku nezvyklé. Nenašly se ani ostatky koní. Obyvatelé je zřejmě nevyužívali ani v tahu, ani pro válečné účely. Další záhada…

Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0
Mezi archeologickými nálezy objevíme i hračky. FOTO: Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0

Praktikovali komunismus?

Překvapujícím objevem je spleť uliček, které se sobě podobají jako vejce vejci. Starověká města ale bývají typická tím, že jejich ulice jednoznačně směřují k centru. V Harappě ani v Mohendžodaru ale na nic podobného nenarazíte.

„V Mezopotámii směřují ulice k paláci vládce, tady jsou ale ulice rovné a ústí jedna do druhé,“ vysvětluje antropolog Jonathan Mark Kenoyer (*1952) z univerzity ve Wisconsinu. Do mysli se zákonitě vkrádají otázky: Kdo a jak tu vládl?

Byl vybírán z elity, měl na vládu dědičný nárok nebo byl volen lidem? Na žádnou otázku zatím neexistuje odpověď. Nikde nejsou památníky, kterými by dávní vládci chtěli dát na vědomí svoji nesmrtelnost – třeba jako pyramidy egyptských faraonů.

Charakter města naopak budí dojem jako by si tu byli všichni rovni. Měli snad všichni stejný majetek, stejné domy a nikdo se nevyvyšoval nad druhé?

Možná, že zde zkoušeli jakousi odnož komunismu… Podle Kenoyera není vyloučeno, že šlo o městský stát s vládou volených úředníků.

Vládce nahradí voda

Koho a co obyvatelé měst tedy uctívali? Vědci dosud nemají jasno ani v tomto bodě.

Metropole disponují propracovaným systémem vodovodů a kanalizací i splachovacích toalet, tedy prvků, jejichž společným jmenovatelem je voda, která nahrává nejenom fyzické očistě, ale také té duchovní.

Chybí tu totiž jakékoli stavby, které odkazují na provozování náboženských či duchovních rituálů. V Mohendžodaru se paradoxně chrámu nejvíce podobá bazén zvaný Velká lázeň. Ohraničují ho zdi z pálených cihel a stojí na nejvyšším kopci ve městě.

Podle Gregoryho Possehla (1941‒2011) z Pensylvánské univerzity v Kalifornii je proto možné, že domorodci vyznávali kult čistoty a vody jako určitý druh náboženství. Jiní ale tenhle názor šmahem odmítají…

Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Městská studna byla obklopena koupacími plošinami. FOTO: Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Multikulturní společnost

Bohaté archeologické nálezy zahrnující keramiku a šperky, ať už zlaté nebo korále z jaspisů a onyxů, podle názoru odborníků napovídají, že Harappa i Mohendžodaro jsou pulzujícími centry obchodu. Zastaví se tu téměř každý kupec, který projíždí kolem.

Kudy vedou kupecké stezky? Karavany se zbožím míří snad náhorními plošinami dnešního Íránu a dál do Asie. Obchodníci se také plaví po moři do Mezopotámie nebo současného Ománu na rákosových člunech. Kupci se zřejmě pár dní zdrží.

Na tehdejší dobu výrazně multikulturní společnost vítá cizince s otevřenou náručí. Právě tohle se ale mohlo stát oběma sídlům osudným. Společnost možná doplatila na svoje rovnostářství.

Obrana není důležitá

Mohla se příliš velká tolerance vůči cizím vlivům stát příčinou záhuby vyspělé kultury? I o tom někteří historikové přemýšlejí.

Skutečnost, že se v těchto místech nenalezly žádné zbraně, možná dokazuje, že dávní obyvatelé slavných měst nepovažovali obranu svého sídla a majetku za důležitou.

Svůj čas trávili poklidným životem zemědělců, řemeslníků a obchodníků a pravděpodobně je vůbec nenapadly myšlenky, že by k nim mohl vtrhnout nepřítel a způsobit zkázu. Jasným svědectvím, že s něčím podobným nepočítali, je absence zbraní.

Přesto právě nečekaný nepřátelský útok možná způsobil chaos a následnou zkázu kdysi vzkvétající civilizace.

Nemáme žádné důkazy

Když dějepisci uvažují, kdo by se obyvatelům měst mohl postavit, nejčastěji jmenují kmen Árjů, který snad přišel ze severu někdy kolem roku 1500 př. n. l. Opravdu bojovní Árjové rozprášili zdejší kulturu? Možná ano, možná ne.

Kolem jejich případného útoku panuje spousta pochybností, a především chybí jakékoliv důkazy.

Ať už jde o fyzické stopy, tedy archeologické nálezy, které by potvrdily přítomnost Árjů ve městě a známky bojů mezi nimi a místními obyvateli, nebo písemné zprávy hovořící o nepřátelském vpádu. Nikdo nemůže vytáhnout z rukávu triumf potvrzující jejich dobyvačné úmysly.

Písmo podobné hieroglyfům

Schopnost získat nějaké svědectví o konci civilizace ztěžuje skutečnost, že i když existují destičky s písmem, které tvoří soubor asi 40 různých znaků, jejich rozluštění je stále v nedohlednu.

Rozšifrovat písmo, které se vzdáleně podobá egyptským hieroglyfům, se nedaří. Indický počítačový expert Rajesh Rao (*1970) o něm říká, že „ukazuje určité statistické zákonitosti, jež se shodují s přirozenými jazyky“.

Shoda je ale k ničemu, když neznámému písmu nikdo nepřišel na kloub. Skrývá některá z destiček záznam o tom, co se ve městě stalo?  Opravdu zde došlo ke střetnutí s nepřítelem zvenku? Nabízí se ale i další možná vysvětlení konce.

O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
O úrov ni harappské kultury svědčí i tento fragment keramické nádoby uložený dnes v muzeu v Brooklynu. FOTO: amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0

Obilí vymění za proso a rýži

Je horké léto kolem roku 1900 př. n. l. Harappští obyvatelé zoufale zírají k obloze. Už dlouhé měsíce se na nebi neobjevil ani mráček. Slunce stojící vysoko nad nimi pálí svými ostrými paprsky. Zásoby vody kvapem ubývají. Koryto řeky velmi rychle vysychá.

„Co s námi bude, když bude sucho pokračovat dál? Nezbude nám ani kapka vody,“ svěřují se navzájem sousedé. „Nejde už pěstovat velkozrnné obilí. Je náročné na vláhu. Schne rovnou nastojato, aniž by zrna dozrála,“ stěžují si.

Musí proto pěstovat odolnější plodiny jako proso a rýži. Sice nenabídnou tak velkou úrodu, ale něco z nich nakonec uzraje…

Přestěhovali se k řece?

Nehostinné podmínky vyhánějí obyvatele z města, které bylo jejich útočištěm. Hledají úrodnější místa, kde ještě zbylo trochu vláhy. Města se postupně vylidňují. Uprostřed rozžhavených zdí z pálených cihel zbude už jenom pouhá hrstka lidí.

I tu už ale dokonale zničilo dlouhotrvající horko. Za koncem vzkvétajících metropolí snad stála přírodní katastrofa v podobě dlouhotrvajícího smrtícího sucha, ve hře je ale i další varianta v podobě zemětřesení. I to jsou možné scénáře tragického konce.

Výzkumy také nevylučují, že potomci domorodců mohli postupně přesídlit do oblastí kolem řeky Gangy, kde se kolem roku 1200 př. n. l. objevují prosperující sídla nikoli nepodobná těm v Harappě a Mohendžodaru.

Foto: Muhammad Bin Naveed / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, asi.nic / Creative Commons / volné dílo, Trish Mayo / Creative Commons / CC BY 2.0, Obed Suhail / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, amy dreher / Creative Commons / CC BY 2.0
Související články
Historie
Od strachu k léčbě: Jak se proměnilo vnímání lesa v průběhu staletí
Dnes vnímáme les jako místo odpočinku a relaxace, ale nebylo tomu tak vždy. Středověk v něm viděl nebezpečné útočiště démonů, zatímco moderní doba objevila jeho léčivou sílu. Jak se měnil náš vztah k lesu? Lidé vždy les nevnímali jako přátelské místo Ačkoli lidé po tisíciletí žili v souladu s přírodou, les pro ně vždy neznamenal […]
Historie
Krok za krokem. Tři pochody, které zanechaly stopu v historii
Upraví si kravatu, nervózně promne prsty, a pak už je ve svém živlu. Jeho hlas se line z reproduktorů do uší shromážděných. Projev Martina Luthera Kinga z onoho srpnového dne zazní v rámci Pochodu na Washington. Ve více lidech se to prostě lépe táhne. Ať už jde o nastolení nového režimu, upozornění na nerovnost ve společnosti či zkrátka […]
Historie
Zlatá ponorka I-52: Ztracený poklad nacistů v hlubinách Atlantiku
V temných vodách Biskajského zálivu odpočívá jeden z největších neobjevených pokladů druhé světové války – japonská ponorka I-52 přezdívaná „Zlatá“. Na její palubě měly být tuny zlata určené pro nacistické Německo, ale i tajné dokumenty, které by mohly změnit pohled na historii. Co se skutečně skrývá v tomto ocelovém sarkofágu pět kilometrů pod hladinou? Lokalita: Biskajský […]
Historie
Patřil držitel císařské medaile k šarlatánům nebo seriózním vědcům?
Ačkoliv Michael uveřejnil ve svém traktátu řadu zajímavých poznatků, na evropských dvorech předvádí spíše podvody šikovně maskované iluzionistickými efekty.   Alchymie se stane koníčkem Michaela Sendivoje (1566-1636) už v dobách jeho studií.  Už v roce 1594 se Polák objevuje v Praze, kde působí na dvoře Rudolfa II. Seznámí se s bohatým měšťanem Ludvíkem Korálkem z Těšína, kterému prý podivuhodným bílým […]
reklama
věda a technika
Od afrodiziaka po smrt: Puchýřník a taipan
Brouk, který dokáže zabít krále, a had s jedem pro stovku lidí. Puchýřník lékařský a taipan menší jsou živým důkazem, že jed může být lékem i zbraní – záleží jen na dávce. Puchýřník lékařský: Afrodiziakum, se kterým se to nesmělo přehnat Tito brouci s leskle zelenými krovkami hezky vypadají, ale nos nepotěší. Sami vylučují sekret […]
Co by dělala Země bez Slunce?
Po celý svůj život Země poslušně krouží okolo své mateřské hvězdy jménem Slunce. Společně s ní obíhá kolem středu naší Galaxie, pořád však na vodítku silné sluneční gravitace. Co kdyby ale Slunce nebylo? Kam by se sama vydala? Slunce je pro nás samozřejmostí a doufejme, že to tak i zůstane. Kdyby jednoho dne z jakéhokoliv […]
Čichový handicap: Když svět ztrácí vůni
Pandemie covidu-19 odhalila, jak tragická může být ztráta čichu. Proč je tento smysl pro kvalitu života důležitější, než si většina lidí uvědomuje, a jaké následky může mít jeho poškození? Až epidemie covidu-19 přinesla téma poruchy a ztráty čichu do vědeckých i laických diskusí. Virus SARS-CoV-2 totiž napadá čichový nerv, a právě ztráta čichu nebo čichové […]
Od družic k mravencům: Jak se předpovídá počasí?
Moderní meteorologie spoléhá na superpočítače a družice, ale někdy jsou lepšími předpovědními nástroji obyčejní mravenci nebo květy pampelišek. Jak funguje současný systém předpovědi počasí a co nám mohou říct přírodní pozorovatelé? Smíchej data, přidej počítačové modely V Česku se předpovídá na základě dat z šesti polárních a dvou geostacionárních satelitů (snímají ve stále stejném bodu […]
reklama
věda a technika
Čich: Nejmocnější spouštěč emocí
Varuje před zkaženým jídlem či nebezpečným kouřem, vyvolává silné emoce a ovlivňuje sexuální přitažlivost. Řeč je o čichu – nejméně doceněném, ale nejprimitivnějším lidském smyslu, který dokáže ovládat naše chování, aniž bychom si to uvědomovali. Na rozdíl od ostatních smyslů nejdříve vyvolává emoce, vzpomínky či náladu. Pak teprve přichází myšlenkové zpracování. Podle výzkumů je s […]
Od měsíčních stromů po superbakterie: Jak vesmír mění život na buněčné úrovni
Semena stromů obletěla Měsíc, bakterie ve vesmíru zmutovaly do agresivnějších forem a myši ztratily svaly – vesmírné prostředí má zásadní vliv na živé organismy. Co tyto experimenty prozrazují o dlouhodobém pobytu lidí v kosmu? Měsíční stromy Během mise Apollo 14 obletěla semena pěti druhů stromů (včetně sekvojí) Měsíc. Po návratu na Zemi vyrostly v normální […]
Kladivo a pírko na Měsíci: Jak Apollo 15 potvrdilo Galileiho teorii
V roce 1971 provedli astronauti Apolla 15 jednoduchý, ale revoluční experiment. Na povrchu Měsíce pustili současně geologické kladivo a sokolí pírko. Výsledek? Oba předměty dopadly ve stejný okamžik, čímž potvrdily Galileiho teorii z 16. století. Proč byl tento pokus tak důležitý a co nám říká o gravitaci? Lidé se snaží zkoumat zákonitosti fungování vesmíru už […]
Voda ve vesmíru: Jak si astronauti myjí vlasy?
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se voda chová zcela jinak než na Zemi. Místo toho, aby tekla, vytváří dokonalé koule, které volně poletují prostorem. Jaké další fascinující vlastnosti má voda v mikrogravitaci a jak se s ní astronauti každodenně potýkají? Vodní koule ve vesmíru Voda se ve vesmíru, respektive v prostředí mikrogravitace, které panuje na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz