Galové v září roku 52 př. n. l. povstanou proti Římanům. Rozhodující střet se odehraje v hradišti Alesia v Galii (zahrnuje zejména území dnešní Francie). Vojsko Julia Caesara (100–44 př. n. l.) si s barbary poradí.
Oppidum Alesie po svém pádu ztrácí na významu. Kde vlastně leželo?
Zájem o něj oživí francouzský císař Napoleon III. (1808–1873), když v roce 1864 vydává dekret, ve kterém tvrdí, že Alesie a vesnice Alise-Sainte-Reine v Burgundsku je jedno a totéž. Dnešní historici se kloní spíše k tomuto názoru.
Poraženého nechal uškrtit
Na porážku Galů u Alesie doplatí jejich vůdce Vercingetorix (asi 82–46 př. n. l.), který se musí vzdát přímo Caesarovi. Legenda vypráví, že ještě než složil zbraně, obřadně objel ve svém nejlepším rouchu celý římský tábor.
Caesar potom Vercingetorixe na několik let zavře do Tullianu, věznice na severovýchodním svahu římského Kapitolu. Teprve v roce 46 př. n. l., když oslavuje svoje válečné triumfy, nechá zajatého Gala obřadně vést městem a v závěru průvodu ho přikáže uškrtit.
Boj o reputaci
Podobu galského oppida Alesie rekonstruuje na základě dostupných pramenů francouzský archeolog André Berthier (1907–2000).
Vesnice Alise-Sainte-Reine ale jeho požadavky nesplňuje, proto razí názor, že k velké bitvě došlo v pohoří Jura u vesnice Chaux-des-Crotenay (asi 60 kilometrů od Ženevy). „Na umístění Alesie závisí reputace Vercingetorixe.
Leželo-li oppidum v místě, kde je dnes muzeum, byly jeho vůdčí schopnosti podprůměrné, protože si za hlavní město vybral těžko obhajitelné hradiště,“ vysvětluje současná francouzská archeoložka Danielle Porterová.
Pokud by se ale vše odehrálo v Chaux-des-Crotenay, mohli by lidé Vercingetorixovi skládat jedině poctu, protože šlo o prakticky neporazitelnou pevnost.
