Honoré de Balzac, autor slavných děl Otec Goriot nebo Lesk a bída kurtizán.
Nakonec se Honorému de Balzacovi (1799‒1850) nejlépe osvědčil model dvou přibližně šestihodinovek nebo delších bloků, během kterých se velmi intenzivně věnoval psaní a nikdo ho přitom nesměl rušit. Spát chodil v 18 hodin večer a odpočinek si dopřál do jedné ranní hodiny.
Potom znovu psal, tentokrát do osmi hodin.
Čilý díky kofeinu
Vstal zhruba na hodinu a půl, aby v půl desáté opět radostně pokračoval v autorské tvorbě. Ve čtyři hodiny vstal od práce, trochu si zacvičil a od půl páté do šesti přijímal případné návštěvy. Čilý zůstal hlavně díky spoustě kávy, kterou během celého velmi často pil.
Údajně do sebe zvládl nalít i 60 šálků.
Hugo pracoval jenom dvě hodiny
Jeho krajan a současník, spisovatel Victor Hugo (1802‒1885), autor slavných románů Chrám matky Boží v Paříži nebo Bídníci, ale měl režim úplně jiný. Spal od 22 hodin večer do šesti ráno, tedy v nejobvyklejším modelu užívaném i dnes.
Práci věnoval pouhé dvě hodiny, a to mezi 18 a 20 hodinou večerní.