Prodej drog je zlatý důl. To dobře ví obávaný vůdce korsické mafie Paul Carbone a řada jeho následovníků. A tak je spuštěna důmyslná síť pro ilegální výrobu a distribuci heroinu. Dostane název „Francouzská spojka“.
Pokud vám ten termín něco říká, nepletete se. Stejnojmenný film z roku 1971, oceněný pěti Oscary, je natočený právě na motivy postav a událostí, propletených s obří drogovou organizací, která na svém vrcholu dodává do USA 80 % celkové roční americké spotřeby heroinu.
Z polí do žil amerických feťáků
Francouzská spojka se začne rodit ve 30. letech minulého století, kdy korsický gangster Paul Carbone (1894–1943) spolu se svým pobočníkem Françoisem Spiritem (1898–1967) usilovně přemýšlí nad způsobem, jak propojit maková pole v Libanonu a Turecku s hladovými žilami a nosy amerických feťáků.
Ve chvíli, kdy jim v hlavách jako maják zabliká název přístavního francouzského města Marseille, mají vyhráno. Najdou v něm ideální místo, kde mohou najatí chemici během několika týdnů v klidu přeměnit morfinový základ, extrahovaný z opia z turecký makových polí na heroin, a odlifrovat ho na trh, kde se po něm jen zapráší – do USA.
Ukrytý v kufrech i autech
Jakmile mají Carbone a Spirito dodavatele, základnu i lačné odběratele, mohou vytvořenou síť konečně rozjet. Poté, co se ze zásilky z Turecka v Marseille stane heroin, je důmyslně ukrytý v kufrech s falešným dnem, či nacpaný do skrytých přihrádek velkých amerických aut, propašován lodí do Spojených států.
Ochranná ruka od CIA
Ne, že by korsičtí mafiáni Francouzskou spojkou policii úplně vyšachovali. První opletačky s ní mají v roce 1937, kdy je v Marseille objeveno hned několik nelegálních heroinových laboratoří. Jenže ani tehdy ani po dalších občasných odhaleních v následujících letech se dlouho nic většího neděje.
Ochrannou ruku nad korsickým gangem totiž drží sama CIA. Kompenzuje tak jeho pomoc během druhé světové války, kdy se snaží zabránit francouzským komunistům, aby ovládli Marseille. Po válce se tak bez obav mohou ke Korsičanům přidat gangy z Arménie, Alžírska a také čínsko-vietnamské sítě.
Všichni převážejí heroin a různé další formy kontrabandu přes Atlantik do New Yorku, Montrealu, Mexico City a Buenos Aires.
Výjimečná kvalita
S tím, jak se Francouzská spojka rozšiřuje, přirozeně roste i množství převážených drog. Během 50. let putuje jen do USA každý měsíc průměrně skoro 300 kg heroinu. Na konci 60. let je to už mezi 40 a 44 tunami ročně, což je asi 80 % celkové americké roční spotřeby této drogy.
Po zboží distribuované spojkou je obří poptávka i díky jeho vysoké kvalitě. Může za to hlavně francouzský chemik Joseph Cesari (1915–1972), přezdívaný „Pan 98 procent“, díky neobvyklé čistotě svých produktů.
Pro srovnání – jeho konkurence se pohybuje někde mezi 60 až 70 %.
Pohár trpělivosti přetekl
Jenže žádný strom neroste do nebe. Po letech ústupků a přivřených očí dostane na začátku 70. let Francouzská spojka rovnu dvojitý úder. Jak od americké, tak i francouzské ruky zákona. Během obřích mezinárodních akcí jsou zabaveny stovky kilogramů drog za miliony dolarů.
Řada tajných laboratořích je prozrazena. Do vězení putují celé zástupy překupníků. Zátahy přinesou do francouzského podsvětí, ve kterém to už notnou dobu vře, ještě větší nejistotu, která nakonec vyústí ve válku gangů a zničení klanu Guérini, který po smrti Paula Carbonea převezme otěže nad Francouzskou spojkou.