Kdysi tento, dnes již dávno vyhynulý, živočich obýval území Skandinávie. Ze všeho nejvíce toto, ve skutečnosti asi centimetr velké zvíře, připomíná mimozemské příšery. Jejich detailní podoba se zachovala ve fosilních nálezech.

Velmi vysoká úroveň zachování živočicha pomohla v detailním vykreslení jeho anatomie, což zase napovídá hodně o jeho způsobu života.

Podle dosavadních zkoumání začínal Agnostus pisiformis, tak se živočich jmenuje, svůj životní cyklus jako larva, která si v dospělosti oblékla působivý exoskelet. Ten jí zajišťoval ochranu, v případě nebezpečí se tvor mohl stočit do pevného klubíčka. Potravou mu byly drobné organické částečky plovoucí ve vodě.

Fosilie určují stáří kamene

Fosílie tohoto tvorečka je pro vědce užitečná ještě z jednoho důvodu. Pomáhá určit stáří kamene, ve kterém se nachází tím, že se vyskytuje pouze v jedné vrstvě horniny.

Detailní informace o živočichově podobě využilo umělecké studio v Dánsku, které podle jeho podoby vytvořilo sochy, které jej vyobrazují v nejrůznějších pozicích.

Agnostus pisiformis pochází z kambrického období. Podle vědců, kteří jej zkoumají, je toto období jedno z těch nejpozoruhodnějších časových pásem v historii planety.

Právě v této době totiž docházelo doslova k explozi nových živočišných forem a druhů, z nichž nás dnes mnohé fascinují svou bizarní podobou.