Dokud sir William Flinders Petrie nezačal na konci 19. století provádět archeologické vykopávky v Achetatonu, nynější Amarně, faraon Achnaton pro archeology i historiky představoval zejména zdroj spekulací…

Pod rouškou tajemství…

Většinu faraonova života totiž zahalují nejasnosti. Je až zarážející, jak málo toho o něm víme. Důvodem je rovněž i skutečnost, že se jeho nástupci usilovně snažili o to, aby vzpomínka na něj byla v konečném důsledku zcela vymazána.

Zakladatel monoteismu

Faraon Achnaton je považován za zakladatele monoteismu, tedy náboženství, ve kterém je uctíván pouze jeden jediný bůh.

Otázkou je, zda tím Achnaton naplňoval svoje skutečné touhy po náboženské změně, nebo jestli se jednalo o pouhý politický nástroj, sloužící jeho osobním záměrům…

Vlastní politický cíl

Nejrůznějšími badateli bylo prý nakonec dokázáno, že účelem všech jeho reforem bylo navrátit králi dřívější postavení, jak tomu v Egyptě bývalo v dřívějších dobách.

Je skutečně velmi pravděpodobné, že Achnaton významné faraony z minulosti považoval za svůj vzor. Líbivé jistě bylo rovněž i původní postavení faraona jakožto přímého účastníka dialogu se soudobými egyptskými božstvy.

Amarnské umění

Co se kultury týče, celá egyptská kultura má v podstatě náboženské kořeny. Egyptské umění mělo sloužit více kultovním a magickým účelům než estetickým potřebám, jak je ostatně patrné i v takzvaném amarnském umění období vlády právě faraona Achnatona.

Principem amarnského umění je to, že chápe královskou moc jako nadpřirozenou sílu, jež se vymyká lidským normám a je tak zcela nová.

Novátorský přístup

Řada uměleckých děl, nalezených při vykopávkách v Achnatonově důležitém městě Achetatonu, jsou pak dokladem technického umu a tvořivosti, kterých byli egyptští sochaři a malíři schopni, když byli osvobozeni od povinnosti držet se dříve předem daných principů.