„Exploze jsou tak silné, že ušní bubínky více než poloviny mé posádky jsou protrženy. Moje poslední myšlenky směřují k mé drahé manželce.

Jsem přesvědčen, že přišel den posledního soudu,“ píše kapitán britské lodi Norham Castle, která se v době exploze nachází zhruba 60 kilometrů od sopky Krakatoa.

Zdálky to mohlo vypadat jako efektní spektákl. Oblaka dýmu, proudy žhavé lávy. Ve skutečnosti je každý výbuch indonéské sopky Krakatoa katastrofou pro všechny, kteří žijí v její blízkosti. Ta v nepravidelných intervalech exploduje už od starověku.

K jednomu obrovskému výbuchu dochází například i 200 let před tím osudovým v roce 1883, ale jen málo se tehdy o události vědělo. Zato ta následující vstupuje do historie…

Trénink na Armagedon

Událost bez nadsázky nazývaná největší přírodní katastrofou 19. století se ohlašuje nenápadně.

Už několik let před osudným výbuchem se v oblasti Sundského průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra objevují četná zemětřesení a pár měsíců před explozí se sopka začíná projevovat zvolna stoupající aktivitou. Skutečná katastrofa se však ohlásí 26. srpna.

Hodinu po poledni dojde k mohutné erupci, slyšitelné desítky kilometrů daleko. Za další hodinu přijde druhá, ještě silnější a sopečný mrak vystoupá do výšky několika desítek kilometrů.

Od této chvíle jsou výbuchy prakticky nepřetržité, navečer zasáhne břehy Sumatry a Jávy menší tsunami.

Nejhlasitější zvuk

Finální fáze apokalypsy však přichází 27. srpna. Mezi 5 a 11 hodinou dochází ke čtyřem gigantickým výbuchům. Třetí exploze přitom vygeneruje dosud nejhlasitější zvuk, jaký kdy byl v dějinách zaznamenán.

Hlasitost výbuchu ve vzdálenosti 160 km od sopky byla vypočtena na 180 dB. Pro srovnání lze uvést, že zvuk motoru startujícího tryskového letadla dosahuje hodnoty okolo 150 dB a to tehdy, pokud byste stáli v těsné blízkosti.

Erupce je tehdy slyšet například až v západní Austrálii, vzdálené přes 3000 kilometrů anebo dokonce poblíž ostrova Mauricius v Indickém oceánu, tedy téměř 5000 kilometrů daleko. Řada členů posádek na palubách lodí v okolí sopky ohluchne.

Horší než atomová bomba

Po výbuchu je celá severní polovina ostrova zničena a zůstane pouze malé torzo jeho jižní části a čtvrt kilometru hluboká kaldera (prohlubeň ve tvaru kráteru). Síla erupce byla podle odborníků asi 10 000x silnější, než při výbuchu atomové bomby nad Hirošimou.

Sopka přestane „vyvádět“ 28. srpna a ještě do října se místy projeví, pak vše utichne definitivně. Erupci a tsunami je připisováno nejméně 36 417 obětí. Je zničeno až 165 měst v okolí a více než 130 je vážně poškozeno. Událost se tak zařadí k nejničivějším sopečným erupcím v historii.

Rychlé zprávy

Událost se však zapíše do historie i pozitivnějším způsobem. V té době je zeměkoule protkána podvodními telegrafními kabely, které sem byly položeny teprve nedávno. „To bylo poprvé, co explodovala sopka a celý svět se o tom okamžitě dozvěděl.

Podvodní kabely byly předchůdci internetu,“ vysvětluje profesor Nick Petford ze School of Earth Sciences and Geology na Kingston University v Londýně. Výbuch ovlivnil i počasí na planetě a inspiroval některá umělecká díla.

Tento námět se objevuje v písních, filmech a dokonce i deskových hrách. Také český spisovatel Karel Čapek (1890-1938) nazve silnou výbušninu krakatit ve svém stejnojmenném románu podle síly, jakou sopka předvedla.