Thomas Alva Edison a Nikola Tesla – dva nejgeniálnější vynálezci druhé poloviny 19. století. Dva mozky, jejichž mysli patřily vědě. Dva muži, jejichž životní dráhy se musely protnout, ačkoliv mezi nimi ležel celý oceán. A jejich souboj navždy změnil svět.

19. století přineslo Evropě a Americe neuvěřitelně rychlý hospodářský a technologický růst. Obzvláště na poli vědy došlo k nespočtu průlomových objevů, většinu úzce spjatých s elektřinou. Mnohdy proto bývá toto století také nazýváno stoletím elektřiny.

Nejvýrazněji se za její využití a masové rozšíření zasloužili Thomas A. Edison, preferující stejnosměrný proud, a Nikola Tesla, který rozklíčoval, jak využívat proud střídavý.

Čaroděj z Menlo Parku

Již ve třiceti letech byl Thomas Alva Edison nejznámějším vynálezcem na planetě. V tu dobu měl již na kontě velké množství vynálezů, které dokázal úspěšně propagovat a prodat.

Díky tomu měl dostatek prostředků, aby založil množství firem a laboratoří, kam si osobně vybíral nejšikovnější a nejtalentovanější zaměstnance. Nejznámější byla laboratoř v Menlo Parku.

Zde se také pokoušel o sestrojení žárovky, která by nahradila hojně rozšířené plynové lampy.

Víte že…

Ačkoliv před Edisonem nezávisle na sobě vytvořilo žárovku na 20 jiných vynálezců, byl to až Edison, který si ji nechal patentovat a úspěšně ji přivedl na trh.

První elektrárna na světě

Aby ale tento vynález rozšířil, bylo třeba dodat lidem elektrickou energii. Znamenalo to, že musel navrhnout a vytvořit zcela nové průmyslové odvětví.

Roku 1882 tak spatřila světlo světa první elektrárna, kterou nechal vystavět v New Yorku, a během dvou let vyrostlo osmnáct dalších elektráren. Ovšem žádná z nich nedokázala dostat elektřinu dál než do vzdálenosti jednoho kilometru.

Navíc se musely stavět v hustě obydlených městech, aby se investice do jejich výstavby vůbec vyplatily.

Nekonvenční představy

Edison nebyl jediný, kdo se pokoušel vyřešit problém elektřiny. V jednom z jeho závodů na okraji Paříže si se stejným problémem lámal hlavu další geniální mozek. Byl jím mladý student Nikola Tesla.

Ačkoliv svět již využíval usměrněný stejnosměrný proud, Tesla chtěl využít přirozeně střídavý proud, který vzniká v generátoru. Střídavý proud je totiž silnější a efektivnější, ale dosud nikdo tento problém nedokázal vyřešit.

Po několika letech bádání se mu konečně podařilo zdokonalit svůj vlastní vynález, motor na střídavý proud, a rozhodl se ukázat ho světu. Odjel proto do Ameriky, aby ho osobně představil Edisonovi.

Prvotní konflikt

Edison si chtěl troufalého mladíka nejprve vyzkoušet a svěřil mu složitý úkol – opravu poruchového generátoru. Tesla úkol splnil bez sebemenších potíží, a zajistil si tak Edisonovu pozornost.

Proto dostal další nabídku, tentokrát za 50 tisíc dolarů – vylepšit stávající systém stejnosměrného proudu, aby byl efektivnější. Edison sám si s tím totiž nevěděl rady. Tesla úkol přijal a opravdu systém vylepšil, ovšem za použití střídavého proudu.

Když se šel přihlásit o svou odměnu, zaskočený Edison se mu vysmál, že nerozumí americkému humoru, a odmítl mu zaplatit. Rozzlobený Tesla proto okamžitě firmu opustil a válka proudů byla zažehnuta.

Podpora nejvlivnějšího magnáta

Zatímco Edisonova společnost prosperovala a dodávala proud největším průmyslovým firmám, Tesla se protloukal jako nezaměstnaný. Občas dokonce pomáhal při výkopech pro kabely svého konkurenta.

Nakonec narazil na člověka, který mu domluvil schůzku se svým vlivným přítelem. Tím byl nejbohatší muž Ameriky, vlivný průmyslník George Westinghouse. V elektrifikaci světa viděl velký potenciál a Tesla ho dokázal přesvědčit o efektivitě svého vynálezu.

Byl totiž velmi dobrý ve srozumitelných ukázkách toho, jaké možnosti využití skrývá technologie, na které pracuje. Westinghouse se zavázal uhradit za Teslu licenční poplatky a vyplácet mu štědrá procenta ze zisku.

„Rozsvítím celý svět“

S pomocí stále se zvyšujícího počtu investorů mohl Tesla brzy otevřít svou první laboratoř. Stále hledal způsoby, jak střídavý proud posílit a „rozsvítit svět“. Postupně rozšiřoval svůj systém střídavého proudu mimo velká města a byl neuvěřitelně úspěšný.

V roce 1888 už Edisonův systém přestával zvládat uspokojovat poptávku, přesto se ho Edison odmítal vzdát. V tomto novém průmyslovém odvětví totiž veškerá elektrifikace fungovala na jeho patentech a vynálezech.

Navíc, i přes svou vizionářskou povahu, nedokázal měnit názory, ve kterých se utvrdil.

Každá válka má své oběti

Jelikož Edison cítil, že mu začíná ujíždět vlak, uchýlil se k až mafiánským způsobům, aby čím dál populárnějšího Teslu poškodil.

Veřejně rozhlašoval, že je střídavý proud nevyzkoušený a životu nebezpečný, kdežto stejnosměrný ozkoušený proud bezpečně dodává energii do domácností a nikoho neohrožuje na životě.

Časem se nebál stupňovat svá prohlášení a podpořit je veřejnými prezentacemi, při kterých střídavým proudem před zraky publika zabíjel zvířata.

Vrcholem bylo, když i přes hlasité protesty Westinghouse došlo k první popravě na elektrickém křesle právě za pomoci střídavého proudu.

Edison naoko tvrdil, že půjde o rychlou a bezbolestnou smrt, kdežto odsouzený vězeň několik minut strašlivě trpěl a přihlížející s křikem a zvracením protestovali, než opravdu zemřel.

Drtivá porážka

I přes nepříznivou reklamu byl Tesla spolu s Westinghousem stále populárnější a zakázky se mu jen hrnuly. V roce 1893 společnost Westinghouse vysoutěžila zakázku na rozsvícení světové výstavy v Chicagu.

Lidé byli uchváceni září světel a Tesla definitivně přesvědčil svět, že střídavý proud nepředstavuje žádné riziko. Poslední rozhodující bitvou, která rozhodla válku, se stala zakázka o zajištění elektřiny pro elektrárnu v blízkosti Niagarských vodopádů.

Válka proudů tak měla svého vítěze. Edison se stáhl z oboru a postupně se začal se věnovat zušlechťování železné rudy. Společnost Westinghouse však i přes ohromný úspěch upadala do finančních problémů.

Tesla, který zůstal ponořený ve svých výzkumech, se proto vzdal veškerých výnosů ze svých patentů, aby Westinghouse zachránil. Místo užívání si výsledků své tvrdé práce strávil zbytek života po levných hotelech.

Jeho práce však určila další pokračování světa a umožnila vzniknout mnoha zásadním objevům.