Do vínku dostane od osudu kromě fenomenálního hlasu ještě nezkrotitelné libido. „Někdy jste si museli myslet, že je sexuální maniak. Vypadalo to, že si nemůže pomoci,“ vykládá Barbara Valentinová (1940–2002), Freddieho někdejších partnerka.

Je to vztah se vším všudy. I se sexem, ačkoliv Mercuryho tělo jinak dává přednost mužské společnosti. „Samozřejmě, Freddie dál lovil celé spousty gayů a vodil si je noc co noc domů, ale mně to nevadilo.

Stejně bych ho v tom nedokázala zarazit – dokonce i kdybych chtěla.“ V době, kdy Queen válcují hitparády, on jako mlsný kocour na lovu vymetá gay kluby a podniky pochybné pověsti, aby ukojil svůj nezřízený sexuální apetit.

Neúnavný lovec

Ví to, a už několikrát slyšel, že je skvělým, úžasným, přímo smyslným milencem. Přesvědčit se o tom mohou barmani, pinglové z hotelů, pošťáci a hromada dalších bezejmenných známostí. Čím víc připomínají nemytého řidiče kamionů, tím lépe.

Freddieho náklonnost k nim většinou vyprchává s prvními záblesky ranního slunce. V polovině 80. let je jeho oblíbeným lovištěm zejména noční Mnichov a také prosluněná Ibiza.

Pořádá bujaré večírky s kokainem zapíjeným nejdražším šampaňským a žije tak, jako by se už druhý den neměl probudit. A nemocnice po celých Spojených státech amerických se zatím plní dalšími a dalšími oběťmi AIDS…

„Hej, darling…

„Někdy jsem mu říkala: ‚Miláčku, na tobě je snad i něco víc než jenom ten tvůj kolík, víš?‘ Proč se všemi těmi chlapy spal?

Protože byli po ruce,“ vzpomíná Barbara Valentinová a k dobru dává pikantní historku, jak Freddieho jednou načapala nahého na balkoně. „Zpíval We Are The Champions partě stavebních dělníků, která stála dole, a křičel na ně:

‚Kdo z vás má největšího ptáka, ať jde sem nahoru!‘ Dotazem na velikost přirození Mercury ostatně s oblibou začíná konverzaci.

Větou „Hej, darling, jak máš velkýho ptáka?“ překvapí i svého posledního životního partnera, irského kadeřníka Jima Huttona (1949–2010).

Vzhůru do Ria!

V roce 1985 zamíří Freddie s kapelou na festival do Rio de Janeira. Brazilská metropole je přivítá s otevřenou náručí, Mercury ji se staženými kalhotami. Ani tady nezapomíná na svůj dvůr.

Asistenta Paula Prentera pověří úkolem, aby mu přitáhl z místního gay diskoklubu do hotelové ložnice pánskou společnost. Tu si Freddie předem vybere, na Paulovi je, aby pohledné mladíky oslovil:

„Freddieho Mercuryho by velmi potěšilo, kdybyste se zúčastnil jeho soukromého večírku v hotelu.“ Kromě toho se stará o dostatečný přísun alkoholu a drog.

Své hosty přivítá Freddie jen v županu, nechá je popít, šňupnout si kokainu a pak popouští uzdu svým nenasytným choutkám. Když si s každým z pozvaných (pokaždé před všemi ostatními) dostatečně užije, Prenter hochy vypakuje pryč.

Největší láskou žena

Je paradoxní, že i přes všechny homosexuální eskapády je největší láskou Freddieho života žena – Mary Austinová (*1951). Žijí spolu šest let a jejich pouto se nepřetrhne ani poté, co Mercury začne vyhledávat přítomnost mužů. Z milenců se stanou přátelé.

Ti nejbližší. Freddie jí také nakonec odkáže velkou část svého obřího majetku. A co dalšího o výstředním zpěvákovi možná nevíte? Třeba že nesnášel létání a také výtahy.

Když s Barbarou jednou v jednom uvízne, uklidňuje se zpěvem písně We Are The Champions. Vydělává nekřesťanské peníze, ale hospodařit s nimi neumí.

Podle Barbary „nepoznal rozdíl mezi německou markou a tisícem dolarů“. Miluje nakupování, když ale dojde k tomu, že si má z řady věcí v obchodě vybrat jednu, je v koncích.

Barbara vzpomíná, jak jednou Freddie odkráčel do lékárny koupit jí tampony a vrátil se s obří nákupní taškou: „No, co,“ zazubí se na ni, „tys mi neřekla, jakej druh mám koupit, tak jsem vzal od každýho jeden!“