Fenomén i jeden z unikátních keltských odkazů je pár let před svým objevení vykoupen krví. Je 10. února 1879, když se 64 horníků schází v dolu Döllinger u Duchcova. Nálada je neutrální, má jít o den jako každý jiný plný dřiny a potu.
Nedlouho po poledni se ale vše změní. Havíři Hellebrand a Kovanda z 1. horizontu totiž při práci naráží na ohromný proud vody, který si jako nelítostná bestie razí cestu šachtami. Nepřežije skoro třetina mužů.
Unikátní nález
Vdovy smutní, hoteliéři se zpocenými čely panikaří. V přilehlých lázních Teplicích totiž nemají vodu – termální prameny i Pravřídlo jako by na povel vyschly.
Některé z důležitých vodních „tepen“ je proto třeba vyčistit i prohloubit, jinak hrozí zánik celému podkrušnohorskému lázeňství. To se týká mimo jiné i Obřího pramene v Lahošti u Duchcova.
Kalendář ukazuje rok 1882, když se horníci proderou do hloubky šesti metrů a narazí na skalní puklinu. V ní při detailnějším zkoumání objeví něco, v co ani ve skrytu duše nedoufali – bronzový kotlík a v něm 2000 keltských šperků s rodokmenem ze 4. století př.
n. l. Poklad obsahuje především spony o velikosti 35–65 mm fungující na principu zavíracího špendlíku. Dnes jsou známy coby duchcovské spony. Dále jde o 650 náramků a 100 prstenů. Podle odborníků mají šperky sloužit jako pocta bohům. Největší část pokladu mohou zájemci spatřit v teplickém muzeu.
