Domů     Druhý vstup do pekel hledejte na Troskách
Druhý vstup do pekel hledejte na Troskách
27.3.2023

Symbol Českého ráje a jeden z nejoblíbenějších turistických cílů na severu Čech. To je hrad Trosky, s nímž je spjata bohatá historie i řada legend, pověstí a záhad.

Jaká tajemství ukrývá masivní čedičová skála, mohutné hradní zdi a dvojice slavných věží Baba a Panna?

Příběh jednoho z nejtajemnějších hradů na českém území se začíná psát na konci 14. století. Patrně mezi lety 1380 a 1390 se šlechtic Čeněk z Vartenberka poohlíží po lokalitě, kde by mohl nechat vystavět mohutnou pevnost.

Volba padne na dvojici čedičových skal, které jsou ideálním místem pro umístění obranných věží a mezi kterými je i dostatek prostoru pro vnitřní hrad s obytnými paláci.

Stavba na dluh

Stavba probíhá zdárně, ale kvůli nesnadnému terénu se vše prodraží a šlechtic je nucen se zadlužit u krále. Právě jemu nakonec hrad v roce 1394 připadne.

Tím však teprve začíná dlouhá historická cesta, ve které nechybí celá řada různorodých majitelů, krvavé bitvy i dodnes nerozluštěná tajemství. To první na sebe nenechá dlouho čekat.

Ještě před koncem století se totiž Trosky dostávají do rukou Pánů z Bergova, se kterými je spjata pozoruhodná pověst.

Skrývá hrad i něco, co není tak romantické? FOTO: Me116 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Skrývá hrad i něco, co není tak romantické? FOTO: Me116 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Ukryli tam poklad?

Dne 1. listopadu roku 1415 přijíždí do Opatovického kláštera ve východních Čechách dvojice šlechticů se svými zbrojnoši:

Jan Městecký z Opočna (1380–1431?) a Ota z Bergova (1399–1452), majitel mnohých panství a mimo jiné i hradu Trosky.

„Zatímco páni družně klábosili s opatem Petrem Lazurem, cpali se jeho zvěřinou a hojně nalévali jeho vínem, zbrojnoši zatím v tichosti obsazovali klášter a pobíjeli mnichy,“ píše o zákeřném přepadení a vyrabování kláštera český záhadolog Jan Novák (*1951).

Během přepadení se oba urození pánové snaží dostat z opata informace o tom, kam uložil klášterní bohatství. A zatímco písemný záznam praví, že se jim to nepodařilo, mnozí záhadologové věří, že to možná byli právě oni, u koho pověstný poklad skončil. Mohl následně putovat právě na hrad Trosky, jak praví často zmiňovaná teorie?

Odolal husitům

Pakliže se bohatství ze vzdáleného kláštera opravdu dostalo do podzemí severočeské pevnosti, neexistují o tom žádné důkazy. Dějiny navíc uhánějí dál a na celé království se řítí bouře v podobě husitské revoluce.

Během husitských válek se Trosky stávají jednou z nejvýznamnějších bašt katolíků a důležitým místem, na kterém se potkávají poslové z Čech s těmi Hornolužickými.

Husité si však význam hradu brzy uvědomí a v roce 1424 proti němu poprvé vytáhne vojsko vedené samotným Janem Žižkou (1360–124). Obléhání netrvá dlouho.

Zkušený vojevůdce si rychle uvědomí, že je hrad prakticky nedobytný a zanechá snah o jeho pokoření. Stejně dopadnou o čtyři roky později i husitští sirotci, kteří se snaží využít nedávného požáru věže Baby.

Opravdu šlo husitům jen a pouze o strategický význam hradu? Nebo se snad doslechli o tom, že tam Bergové ukrývají opatovický poklad?

Loupežnická historie

Nějakou dobu se zdá, že Trosky si svou nedobytnost udrží navěky. Jenže to, co se nepodařilo husitům, se o pár let později povede loupeživým rytířům, vedeným jistým Kryštofem Šofem z Helfenburku.

Jde o mazaného banditu, který hrad za nejasných okolností (patrně lstí) obsazuje a dlouhá léta plení široké okolí, přepadá kupce i celá města. Vše nakonec dojde tak daleko, že je Šof prohlášen za zemského škůdce a je proti němu vyslána ozbrojená výprava.

Jenže Trosky opět dostojí své pověsti a mazaný Šof s dvěma stovkami mužů se dokáže ubránit. Ještě celé čtyři roky zřejmě sídlí banda na hradě, který se tak až v roce 1444 znovu dostává do rukou svých majitelů.

Jakým způsobem k tomu došlo a co se vlastně stalo s Kryštofem Šofem a jeho muži, není zcela zřejmé. Traduje se však, že po nich v hradním podzemí zůstalo množství pokladů, nasbíraných během jejich loupeživých výprav.

Už jsme na Troskách opravdu prozkoumali všechno? Na snímku půdorys hradu zachycený v roce 1895. FOTO: Vojtěch Král / Creative Commons / volné dílo
Už jsme na Troskách opravdu prozkoumali všechno? Na snímku půdorys hradu zachycený v roce 1895. FOTO: Vojtěch Král / Creative Commons / volné dílo

Z hradu zříceninou

V dalších desetiletích a nakonec i staletích Trosky pomalu ztrácí svou pověst nedobytného hradu.

Postará se o to především král Jiří z Poděbrad (1420–1471), kterému se v roce 1469 podaří pevnost dobýt a učinit z ní jedno z center své hospodářské správy. V průběhu 16. století hrad několikrát změní majitele a jeho význam zvolna upadá.

Tečku za kdysi mocnou a obávanou pevností pak učiní třicetiletá válka. Během ní je hrad několikrát dobyt, a nakonec i vypálen. V roce 1681 píše známý český učenec Bohuslav Balbín (1621–1688), že je sídlo ve stavu, kdy ho již není možné opravit.

Z hrdé pevnosti se tak postupně stává zřícenina zarůstající plevelem a místo, na které vyráží lidé z okolí hledat bájné poklady nebo zkoušet svou odvahu.

Kolem dvojice věží totiž postupně přibývá tajuplných pověstí zkazek o strašidlech, prohánějících se mezi rozpadajícími se zdmi. Co se o Troskách povídá dnes?

Duchové a přízraky

Zajímavá pověst souvisí kupříkladu se samotným pojmenováním obou věží. Traduje se, že krátce po vzniku hradu pověřil pán z Bergova jeho správou svou matku a dceru.

Po čase se však obě ženy začaly hádat, která má na hradě větší rozhodovací právo, až si nakonec každá z nich zabrala jednu věž: dcera tu vyšší a užší a matka tu nižší a zavalitější.

Poněkud strašidelnější verze pověsti pak praví, že se kvůli jejich hašteření služebnictvo rozprchlo, hrad zchátral a obě ženy nakonec zmizely. Jejich přízraky se mají v okolí potulovat dodnes. Duchové jsou vůbec oblíbeným folklórním motivem na Troskách.

Dokládá to i příběh mlynářského pomocníka Jakuba. Ten prý v roce 1841 při návštěvě hradu spadne do jakési průrvy a skončí v podzemí. Když se mu podaří vyšplhat ven, spatří hrad v jeho bývalé slávě včetně přízračných rytířů a dalších postav.

Propadl se snad mladík do minulosti, jak by se mohlo zdát? Nebo se při pádu prostě jen praštil do hlavy?

Na kterém místě máme hledat tajemnou puklinu? FOTO: Dcpeets / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Na kterém místě máme hledat tajemnou puklinu? FOTO: Dcpeets / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Průrva pekelná

Povídačky o podzemí hradu Trosky by vydaly snad i na celou knihu. Nejen že se pod sídlem má ukrývat poklad, ale především to má být místo ukrývající vstup do samotného pekla. Takový motiv není v českém folklóru až tak výjimečný.

Ostatně pověst o pekelné bráně najdeme třeba i na ne zas tak vzdáleném hradu Houska. V případě Trosek se má pekelná brána nacházet hluboko v puklině, nad kterou hrad vznikl.

Traduje se, že už při jeho budování z průrvy přicházely všemožné pekelné bytosti a snažily se stavbu překazit tím, že působily nejrůznější nehody a neštěstí. Nakonec však byla průrva zastavěna a díky tomu dnes tvorové z pekla nemohou na náš svět.

Mnozí historici věří, že tuto pověst mohly inspirovat už keltské mýty. Právě pro Kelty byl totiž Český ráj posvátným územím s množstvím přírodních svatyní a observatoří.

Podzemní labyrint

V současnosti je pro většinu lidí pověst o pekelné bráně už jen zajímavým střípkem lidového folklóru. To však neznamená, že by se pod Troskami skutečně nenacházely podzemní prostory.

Jejich plné prozkoumání a zmapování sice znemožnila eroze a s ní související sesuvy písku, náznaky o existenci některých dosud neobjevených míst však najdeme v historických záznamech.

V těch se píše kupříkladu o podzemní hladomorně či o únikové chodbě, díky které bylo možné hrad zásobovat během obléhání. Kde mohla tato chodba končit? Mnoho lidí věří, že v jeskyni Sklepy, která se nachází v nedalekém skalním městě.

Dosavadní průzkumy této jeskyně naznačují, že z ní skutečně vedou dnes už zasypané chodby směrem k hradu. Podaří se někdy některé z nich odkrýt? Nebo zůstane podzemí Trosek už navždy tajemstvím?

Foto: Zdeněk Fiedler / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Me116 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, Vojtěch Král / Creative Commons / volné dílo, Dcpeets / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Související články
Záhady a tajemství
Přijde konec světa v roce 2026?
Co plánujete na rok 2026? Založit rodinu? Rozjet velkou firmu? Postavit dům? Možná by bylo lepší se ještě předtím sbalit… a odjet na jinou planetu! Zmíněné datum není věštbou bláznivé kartářky, jde o výsledek vědecké rovnice! Autorem je rakouský fyzik Heinz von Foerster (1911-2002), který se po druhé světové válce přestěhuje do USA a stane […]
Záhady a tajemství
Nejzáhadnější místa planety: Kde na vás dýchne tajemný genius loci?
Některé najdete na každém druhém nástěnném kalendáři, jiné se stávají tak trochu pozapomenutými místy příznivců pradávné architektury nebo tajemna. Dodnes je obklopuje závoj tajemství, a ač by se mohlo zdát, že nás již na nich nic nepřekvapí, archeologové pravidelně vyrukují s nějakou novinkou.   Tacht-e Sulejmán: Od každého trochu Podle našeho kalendáře je právě 12. […]
Záhady a tajemství
Prokletí Kennedyů? Tajemství, tragédie a stíny moci
Klan Kennedyů, synonymem pro moc, bohatství a politický vliv, se zdá být stíhán neúprosnou kletbou. Tragédie, skandály a předčasné smrti se prolínají osudy mnoha členů slavné rodiny, vrhajíc stín na jejich zdánlivě idylický život. „Někdo tam nahoře nás nemá rád,“ povzdychl si kdysi Edward Kennedy, jeden z bratrů zavražděného prezidenta Johna F. Kennedyho. A zdá […]
Záhady a tajemství
Velký Roudný, svědek souboje Boha s Luciferem?
Velký Roudný se ve výšce 780 m n. m. tyčí v malebném prostředí Nízkého Jeseníku. Tato sopka, aktivní před miliony let, si v místní krajině získala výraznou dominanci. Obsahuje rozmanité druhy vulkanického materiálu, včetně čedičové lávy, která vytvořila čtyři impozantní lávové proudy na svazích vrchu. Nejdelší z těchto proudů měří až pět kilometrů. V minulosti […]
reklama
záhady a tajemství
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Vnuknutí svaté Anny: Skutečně vyléčila slepého rolníka?
V naší republice se nachází celá řada poutních míst, která měla být svědkem mnoha zázračných vyléčení. Jedno z nich najdeme rovněž v blízkosti Prahy, přibližně jeden kilometr od obce Strančice. Vnuknutí svaté Anny Roku 1820 měl prý jakýsi velice zbožný rolník, jenž byl postižen slepotou, vnuknutí od svaté Anny, aby šel do lesa Jedlovce, kde […]
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených […]
reklama
svět zločinu
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
Únosy dětí v Argentině: Děsivý přelom 70. a 80. let
Rodí nahé, ve špíně, spoutané a se zavázanýma očima. Ne, to není nějaký perverzní horor. To je Argentina na přelomu 70. a 80. let. Takhle tu zacházejí se svými oponenty. Junta nemá ani slitování s jejich dětmi. Prohlásí je za sirotky a odložené caparty, aby je přenechali svým důstojníkům a loajálním podporovatelům. Po smrti kontroverzního […]
Matej Čurko: Slovenského kanibala vzrušovala chuť lidského masa
Mladá dívka dorazí na smluvené místo. Asi má radost. Konečně se jí splní její dlouhodobé přání a odejde z tohoto světa. Už se nemusí marně pokoušet o sebevraždu. Internetový kat a kanibal to udělá za ni. Jméno Matej Čurko (*1968) možná některým lidem nic moc neřekne. Jiným třeba vytane na mysli slovenský hudebník z televizního […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rozcvička pro paměť
panidomu.cz
Rozcvička pro paměť
Trénovat, trénovat, trénovat… To jsou tři nejdůležitější způsoby, jak si i do vysokého věku uchovat svěží mozek a perfektní paměť. A existují i další. Náš mozek má jednu unikátní vlastnost. Je plastický. Co to znamená? Nedávné studie jasně prokázaly, že se mozek vyvíjí i v dospělosti, a to prakticky až do posledního dne života. To bylo
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
enigmaplus.cz
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
Rituální vraždy a lidské oběti bohům jsou charakteristické pro mnohé kultury v pravěku. Ale lze na ně narazit i v moderní době. Tradice rituálních vražd je u některých kultů stále živá a neodradí ji a
Nazar: Oko proti zlých pohledům
epochalnisvet.cz
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa! V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných,
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
historyplus.cz
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
Přesily se nezaleknou. V bitvě u slezské Lehnice 20 000 mongolských lučištníků na koních roku 1241 rozpráší třicetitisícové vojsko křesťanů. V Evropě diví kočovníci, kteří se přemísťují z místa na místo závratnou rychlostí, vyvolají paniku.   Rychlí a nezávislí Proženou se celou Asií jako vítr. Denně mohou urazit až 160 kilometrů. Za takovou rychlost mongolští
Řezy s drobenkou
tisicereceptu.cz
Řezy s drobenkou
Ještě předtím, než nanesete na těsto tvarohovou náplň, potřete ho džemem. Ingredience Na těsto 300 g hladké mouky 150 g změklého másla 1 vejce 100 g cukru 1 lžička nastrouhané citronové k
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
21stoleti.cz
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku V
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Vynutí si Krejčíková svatbu?
nasehvezdy.cz
Vynutí si Krejčíková svatbu?
Jsou už mnoho let zasnoubeni, přesto se krásná Aneta Krejčíková (32) veselky stále nedočkala. Povídá se, že už toho má dost a rozhodla se jednat. Jednou už se prý blondýnka ze seriálu Ulice se svým p
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
iluxus.cz
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
Už téměř 35 let představuje hodinářství Koscom synonymum pro spolehlivost a kvalitu v oblasti péče o hodinky, a to nejenom mechanické. S blížícími se oslavami výročí se vedení společnosti rozhodlo svo
Nepečený borůvkový cheesecake
nejsemsama.cz
Nepečený borůvkový cheesecake
Sladkost, kterou budete muset připravovat každou neděli. Ingredience: ● 130 g sušenek (Lotus, Club nebo Bebe) ● 60 g másla ● 500 g mascarpone ● 200 g sýru Philadelphia ● 200 g vysokotučné smetany ● 120 g moučkového cukru ● 200 g borůvek (nebo jiného bobulového ovoce) Postup: Rozdrťte sušenky. Můžete je dát do igelitového sáčku a paličkou je nadrtit nebo vám pomůže kuchyňský robot. Nadrobno
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
skutecnepribehy.cz
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina