Je to show, jak se patří. Obrovití chlapi s ostrými sekerami nebo řvoucími stroji v rukách. Piliny létají, fandové povzbuzují a silně řvou, aby překřičeli řev motorů. Pot stříká ze závodníků na všechny strany, tu a tam se objeví i krev. Nadšení diváci jsou u vytržení.

Ptáte se, co se to děje? Jste svědky dřevorubeckých závodů, kde mistři svého řemesla předvádějí se svými nástroji neuvěřitelné kousky. Na startu jsou obratní muži se sekyrou a pilou.

Dobrého dřevorubce si všude vážili a později někteří z nich dosáhli ve své činnosti vysokého mistrovství. Práce je to namáhavá a těžká, kácelo se od úsvitu do tmy, šest dní v týdnu.

Postupem času docházelo stále častěji k vzájemnému měření sil a schopností, z čehož se později vyvinuly soutěže zvané Lumberjacks Competitions.

Epocha vás seznámí se všemi šesti disciplínami Timbersportu, evropského měření dřevorubců, které se trochu liší od amerických soutěží.

Soutěží se v šesti disciplínách

První disciplínou je Springboard. Při něm stojí borec na úzkém prkně, které je na jednom konci zašpičatělé a ve výšce tří metrů vražené do vysekané díry v kmeni stromu.

Soutěžící má za úkol přesekat kmen o průměru 27 cm, přičemž musí stále udržovat rovnováhu na rozhoupaném pružném prkénku.

Prkénko se nebezpečně prohýbá, dřevorubec balancuje na pokraji pádu, ale za necelou půlminutu je hotovo „Tahle disciplína je hodně náročná nejen na fyzičku, ale i na koordinaci pohybů a zručnost,“ připomíná Komárek.

„Je to královská disciplína tohoto sportu, ale když sletíte dolů, královská vám nepřipadá,“ usmívá se. „Na závody mám připraveno asi pět seker, na místě vybírám tu vhodnou. Jedna přijde asi na 15 000 korun,“ dodává.

Sekery se nesmí často brousit

Další na řadě je Stihl Stocksaw. Závodník musí z ležícího kmene uříznout sériově vyráběnou motorovou pilou dva kotouče o stanovené tloušťce. První se řeže směrem dolů, druhý nahoru.

„Kromě rychlosti je důležité dávat pozor i na celistvost kotoučů; neúplné se totiž nezapočítávají,“ připomíná Komárek. Při soutěži jsou všechny pily stejné, technik je seřídí, aby měly stejný výkon.

Následuje Standing Block Chop a jak už název napovídá, jde o sekání kmene nastojato. Před vlastním výkonem si borec část kmene ukotví ve speciálním stojanu tak, aby se ani nehnul.

Kmen o průměru 30 cm se seká nejprve z jedné a pak z druhé strany. „Váha sekery záleží na síle závodníka, moje váží asi tři kilogramy. Nesmí se často brousit, neboť se tím zkracuje ostří, což u závodu může způsobit i vteřinové zpoždění,“ vysvětluje Martin.

Krve teklo jako z vola

Čtvrtou disciplínou se Singlebuck řezání ruční pilou. Jde o pilu katrovku, jejíž list je dlouhý dva metry a zuby ostré jako žiletky.

Řeže se jeden kotouč z klády o průměru 46 cm s malým zářezem nahoře, aby pila na začátku stála a řez byl rovný. „Rozhoduje především rytmus a dynamika závodníka.

Pila musí řezat zcela rovně, protože při sebemenším vychýlení ztrácí závodník drahocenný čas,“ doplňuje Komárek. V páté disciplíně Underhand Chop jde opět o práci se sekerou. Závodník přesekává kmen o průměru 32 cm naležato.

Stojí na stupačkách rozkročmo nad kmenem a údery sekerou vede mezi svá chodidla. Závodníci používají pro větší bezpečnost kovové chrániče nohou. Martin zavzpomíná: „Už jsem viděl borce, co se trefil do vlastní nohy a málem o ní přišel. Krve teklo jako z vola!“

Pila o výkonosti Fabie

Poslední v řadě je Hot Saw. Disciplína hodně hlučná, ale o to atraktivnější. Cílem této disciplíny je odříznutí tří kotoučů dané velikosti z ležícího kmene motorovou pilou s extrémně silným motorem, v co nejkratším čase.

„Je to taková superpila, speciálně určena k závodům, má výkon 62  koní, řetěz se točí dvousetkilometrovou rychlostí a tři kotouče o průměru 45 cm dokáži uříznout za sedm sekund,“ vysvětluje Komárek.

Mimochodem, výkon pily je totožný s tříválcovou Fabií a hluk motoru téměř jako na závodech F1. „V Česku jsou takové pily pouze dvě, cena je asi 150 000 korun a běžet může jen dvacet sekund, protože by víc nevydržela,“ dodává náš mistr.