Vyvolávač na římském fóru vykřikuje poslední novinky z jednání v senátu. Najednou k němu kdosi přistoupí a nabídne mu několik sesterciů.

Za chvilku už prokládá aktuální politické zpravodajství oznámením, že „Septimius Severus prodává svá nejlepší vína pocházející z vinic v Laziu u Říma.“

I starověcí Egypťané čile obchodují. Papyrus z doby před 3000 lety žádá vrácení uprchlého otroka. Nálezce prý může očekávat štědrou odměnu. Tak zní snad nejstarší inzerát na světě.

Zákazníci se hrnou

„Zde žiji já, Rinos z Kypru z milosti bohů obdařený uměním vyložit neomylně každý sen,“ hlásá hliněná tabulka pocházející ze staroegyptského Memfisu z období kolem roku 500 př. n. l.  Muž se chlubí vykladačskými schopnostmi a zákazníci se k němu hrnou.

„Těšte se na velkou lásku,“ ujistí Rinos půvabnou tmavovlásku. Dívka spokojeně odchází z jeho domu a ve dveřích míjí ustaraného muže středních let, dalšího zájemce o výklad. Starověký svět je plný reklamy.

V Pompejích se díky výbuchu sopky do dnešních dochovají reklamní texty na zdech.

Obchodní hlášky za pár drobných

Antičtí řemeslníci také dokážou přesvědčit zákazníky o kvalitě svého zboží, i když na to mají jiné triky.

„Vykopávky z Pompejí a Herkulanea podávají svědectví o různých nápisech podél obchodních cest nebo na stěnách domů, oznamujících, kde se prodává víno, chléb, sůl či ryby,“ uvádí současná odbornice na marketing Jitka Vysekalová.

Římané zase nedají dopustit na vyvolávače, kteří za drobnou úplatu prošpikují aktuální zprávy upozorněním, kdo, co a kde prodává. Obojí přežije dlouhá staletí.

Vyvolávači dokonce tvoří své cechy, středověká města oživují pestrobarevné cedule upozorňující na řezníka nebo pekaře.

Naprostou revoluci ale způsobí roku 1450 vynález knihtisku, který přivede na svět mohučský zlatník Johann Gutenberg (asi 1400–1468). Písmena na papíře mají mnohem širší dosah…