Nebylo a zase nebude. Půvab vodní hladiny, ve které se fascinujícím způsobem zrcadlí okolní ledovce a je oblíbeným cílem turistů i fotografů, mohou lidé obdivovat jen po omezenou dobu.

Jezero, napájené vodou z tajícího ledovcového masivu, vzniklo nedávno a zvolna zase zaniká. Nikdo ho nemůže zachránit…

Když se řekne Alpy, většině lidí se vybaví mohutné evropské pohoří. Ale hory tohoto jména můžete najít i na druhém konci světa.

Rozkládají se na Jižním ostrově Nového Zélandu, kde se v pohoří jménem Jižní Alpy nacházejí novozélandské horské vrcholy, přesahující 3000 metrů. Své pojmenování dostávají v roce 1770 od anglického mořeplavce Jamese Cooka (1728-1779).

Už dříve jsou však tyto hory známé díky popisu nizozemského cestovatele a objevitele Nového Zélandu Abela Tasmana (1603-1659) z roku 1642, kdy je nazve „zemí vysoko povznesenou“.

Okouzlují nejenom svou pohádkovou přírodou s horskými masivy nebo křišťálovou vodou zdejších řek, ale také ledovci a ledovcovými jezery. Hned dvě z těchto atrakcí jsou však odsouzeny k zániku a den za dnem pomalu mizí…

Umírající ledovec

Jedním z nich je Tasmanův ledovec, který je s délkou 23,5 kilometru nejdelší na Novém Zélandu a rozkládá se na ploše 101 km2. Majestátní ledovcový masiv přitom během skoro celého 20. století zůstává na konstantní délce cca 28 kilometrů, než začne období jeho rychlého tání v 90. letech.

V současné době se zmenšuje každým rokem přibližně o 477 až 822 metrů a jednoho dne tak zmizí úplně. Voda, která z něj přitom stéká, vytvořila jezero.

I když se zvolna formovalo již na konci 70. let, svou současnou podobu začalo nabírat teprve během prvního desetiletí rychlého odtávání ledovce.

Vznik jednoho z největších jezer v oblasti má přitom ničivé účinky, následkem neustálého zvětšování vodní plochy je nyní s vodami jezera v kontaktu stále větší část ledovce, což dále urychluje jeho zánik. Vše tak připomíná začarovaný kruh.

Jezero bez budoucnosti

Dnes je jezero, pojmenované podle ledovce, dlouhé už celých 7 kilometrů a na šířku má 2 kilometry. To představuje téměř dvojnásobnou rozlohu, než jakou mělo na počátku milénia.

Očekává se, že během příštích 10 či 20 let dosáhne své maximální délky, což bude zhruba 16 kilometrů. I v případě jezera si jeho půvabu mohou užívat lidé jen dočasně. Jakmile zanikne ledovec, vezme za své i tato vodní plocha.

Zatím je oblíbenou turistickou atrakcí, která láká k plavbám po vodní hladině. Právě ta dává jezeru jeho pozoruhodný vzhled. Kusy ledu, padající z ledovce, vydrží ve vodě týdny, zatímco postupně tají.

Dobrodružství na vodě

Výlet na speciálních člunech po jezeře a prohlídka okolních ledovců je velmi populární aktivitou, která sem láká spoustu milovníků nedotčené přírody.

Plavba není dobrodružná jen kvůli nutnosti obratně manévrovat v bludišti ledových ker, ale také pro nepředvídatelnost svého průběhu.

Někdy se mohou vyskytnout i tak vypjaté situace, jako v roce 2011, kdy následkem otřesů ve městě Christchurch, zasaženém jedním z nejničivějších zemětřesení v historii země, spadlo do vody obrovské množství ledu z Tasmanova ledovce a čluny smetla vlna, dosahující výšky až 3,5 metru.

Turisté, kteří se v té době na jezeře nacházeli, však vyvázli bez větší újmy a mnozí později prohlásili, že se jednalo o jejich dosud největší životní zážitek.