Býval jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků, dnes je na pokraji vyhynutí. Ačkoli je karas obecný mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišel o své původní přirozené biotopy.

Navíc jej z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého. Tuto nepříznivou situaci se rozhodli zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity a Zoo Praha.

Díky pomoci více než sedmi set lidí z široké veřejnosti se podařil slibně odstartovat projekt na záchranu této původní české ryby. Zapojení veřejnosti je, obzvlášť teď v létě, nadále velmi žádoucí.

Zachraň karase

Už od loňského roku se lidé registrují na webové stránky www.zachrankarase.cz, kde pomáhají s pátráním po posledních populacích karase obecného a nahlašují lokality jeho výskytu. Nyní, v plné rybářské sezoně, budou vědci rádi, když opět lidé vyrazí pátrat po této kriticky ohrožené rybě a jejím úhlavním konkurentovi, karasovi stříbřitém.

Ačkoliv poznání o rozšíření tohoto druhu díky zapojení veřejnosti pokročilo, stále zůstává na mapě České republiky mnoho bílých míst, kde se historicky pravděpodobně vyskytoval a nyní mohl být nahrazen invazním karasem stříbřitým.

„Do projektu se nám dosud zapojilo 719 respondentů, kteří nahlásili 938 lokalit s výskytem karasů. Úbytku karase obecného si všimlo 75 % z nich. Stejně tak přibývání invazního karase stříbřitého v našich vodách zaznamenalo 71 % respondentů,“ říká jeden z hlavních koordinátorů záchranného projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Mezi respondenty, kteří se zapojili do mapování karase, se najdou skuteční rekordmani.

Přihlášení, ale nehledají

„Nejaktivnější člověk nám nahlásil 72 lokalit. Naopak, okolo dvou set lidí se do průzkumu pouze registrovalo, a tak by mohli využít letní období a pokračovat v pátrání,“ vyzývá student zapojený do projektu, Sandip Tapkir z Biologického centra AV ČR.

V současné době lidé hlásí výskyt karase obecného zejména v rybníčcích, tůních a zatopených lomech, zatímco karase stříbřitého zaznamenali kromě těchto lokalit i v řekách a jejich slepých ramenech. „Když jsme ověřovali data od respondentů, potvrdilo se, že zejména drobné lokality jako lomy a tůně jsou opravdu posledními místy, kde je vyšší šance najít původního karase.

V řekách a větších rybnících převládá invazní karas stříbřitý, který se tam dostává především při vysazování ryb, například s násadou kapra,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

Lidé ke změnám na jejich oblíbeném rybářském místě nejsou lhostejní a píší vědcům poznámky k lokalitě, např: „V tomto rybníku pomalu narůstala populace karase stříbřitého, až karase obecného zcela vytlačila.

“ V dalších lokalitách, zejména v jižních Čechách, veřejnost poukazovala i na problém s dalším invazním druhem, střevličkou východní.

Další fáze

V další fázi projektu Zachraň karase totiž odborníci vytipují vhodná místa pro zpětné vysazení původního karase. A pokud by se vysadil do oblastí s hojným výskytem karase stříbřitého, veškeré úsilí by mohlo přijít vniveč.

„Často tady karas stříbřitý převažuje v poměru 10:1 a karas obecný vykazuje velice špatnou kondici. Někde výměna druhů proběhla tak nenápadně a postupně, že nám lidé hlásí karasy obecné, a přitom na lokalitě už najdeme pouze karasy stříbřité,“ upozorňuje Marek Šmejkal.