Dinosauři nebyli tím čím se nám kdysi zdáli být, nevypadali tak úplně jako z obrázků Zdeňka Buriana a byli tu dřív než jsme si mysleli. Moderní věda neustále opravuje zažité představy o vyhynulých pánech dávného světa.

S jejich vyhubením asteroidu pomohl i mor.

Teorie o pádu asteroidu jako příčině vyhynutí dinosaurů nemusí být tak jednoznačná, jak se dosud zdálo. Ve 14. století vyhubí dýmějový mor polovinu Evropy. Způsobuje ho bakterie Yersinia pestis.

Americký entomolog George Poinar (*1936) najde podobné bakterie v sosáku blechy, zalité do jantaru v době, kdy se po zemi prohání dinosauři. „Agresivní bakterie a nákaza, kterou vyvolává, mohly hrát v minulosti mnohem větší roli, než jsme dosud tušili.

Mohly se pro populaci dinosaurů stát stejnou metlou jako pro středověkou lidskou populaci,“ říká.

Jeho objev 20 milionů let staré morové bakterie přitom nabourává dosavadní přesvědčení, že cesta přenosu moru z blech na zvířata se vyvinula teprve před 20 000 lety.

Kromě dýmějového moru podle všeho dinosaury kosila také prapůvodní forma malárie a další nemoci přenášené hmyzem. Jak vidno, na velikosti opravdu nezáleží.

Potrpěli si na parádu

Alespoň pro nedávno objeveného dinosaura druhu Kosmoceratops to platí určitě. Tenhle parádivec má totiž lebku vyzdobenou třinácti rohy! A některé z nich, například zahnuté rohy nad očima, rozhodně nejsou příliš praktické.

Nehodí se totiž ani k boji, ani k zastrašování. Spíš mohly okouzlit potenciální partnerky.

Brontosauři nebyli žádní balíci

Býložraví sauropodi, třeba takový Apatosaurus alias Brontosaurus, jsou považování za nepříliš hbité kolosy, které většinu života spásají trávu ve vodě, která nadlehčuje jejich váhu.

A když se objeví dravec, potopí se tak hluboko, že jim nad hladinu koukají jen nosní dírky. Ve skutečnosti dávali přednost souši a před dravci se rozhodně neschovávali.

Jejich dlouhé ocasy totiž nebyly jen ozdobou k udržení rovnováhy, ale mrštná zbraň, která dokázala útočníky jako obrovský, ostny vybavený bič, těžce zranit nebo dokonce i zabít.

Byli to nevybíraví kanibalové

Daspletosauři, mladší a menší bratranci Tyranosaura Rexe, žili na území Severní Ameriky a rozhodně to nebyli žádní beránci.

Lovili vše, co se v jejich dohledu pohnulo, ale nepohrdli ani mršinami, a když dostali šanci, bez výčitek si jako ukázkoví kanibalové pochutnali i na svých bližních.

Že si šli po krku a rádi se zakousli, dokazují nálezy kostí, na kterých je patrné ohryzání zcela evidentně pocházející od kolegů stejného druhu nebo dokonce možná i od vlastních hladových příbuzných.

Podobné stopy kanibalismu se občas nacházejí i u dalších druhů dravých dinosaurů. Byla to zkrátka drsná doba.

Praotec dinosaurus ležel 75 let ve skříni

Kosti dinosaura druhu Nyasasaurus parringtoni jsou objeveny v roce 1930 v Tanzanii a protože jsou považovány jen za další z normálních dinosauřích kostí, práší se na ně ve skříni depozitáře londýnského muzea.

Nedávno se však ukázalo, že zase tak obyčejné nejsou. Jde totiž o pozůstatky vůbec nejstaršího dinosaura.

Nabourávají tak přesvědčení, že se dinosauři objevili ve středním triasu (asi 235 milionů let), a posunují hranici jejich existence minimálně o 15 milionů let do minulosti.