Desítky tisíc pacientů ročně v Česku odchází od svého lékaře s diagnózou diabetu 2. typu. Přidávají se tak do řady již více než milionu pacientů, kteří v Česku touto nemocí trpí.

Kromě zavedených antidiabetických léků mají v posledních letech lékaři k dispozici moderní přípravky k léčbě cukrovky, které navíc ochraňují také ledviny a srdce.

Nedostanou se však ke všem pacientům. Důvodem jsou takzvaná preskripční omezení určující, v jakém stavu musí pacient být, aby jeho léky zdravotní pojišťovny uhradily.

Omezení jsou podle lékařů v Česku nastavena příliš přísně, což znemožňuje předepisovat moderní léčbu zavčas, a ochránit tak pacienty před následnými potížemi. I to je téma, které probírali odborníci na Jihočeském diabetologickém dni.

Logický vývoj léčby

Nasazení moderních léků, jako jsou například tzv. glifloziny nebo analoga GLP-1, se v současné době odvíjí od hodnot tzv. glykovaného hemoglobinu v krvi nebo Body Mass Indexu (BMI) konkrétního člověka. „Nastavené hodnoty jsou ovšem nesmyslně vysoké.

To v praxi znamená, že na léky dosáhnou především pacienti, kteří jsou ve špatném stavu, obézní a často již zatíženi následky diabetu,“ říká MUDr. Ondřej Vrtal, vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice.

Jak dále uvádí, bylo by vhodné, aby se k lékům pacienti dostali dříve. Nyní mají ti, kteří se nevejdou do nastavených hodnot, jedinou možnost – léky si platit sami.

Například u gliflozinů se jedná zhruba o tisíc korun měsíčně, což může být pro diabetiky, většinově v důchodovém věku, problematické.

„Bohužel tak nemůžeme využít léčebný potenciál léků u pacientů, kteří jsou na tom zatím relativně dobře, a nelze je preventivně ochránit od budoucích zdravotních potíží,“ popisuje MUDr. Vrtal.

Počty pacientů stále rostou a přibývají stále mladší ročníky, zejména kvůli obezitě, která je jednou z roznětek k rozvoji diabetu 2. typu. S nadváhou má podle expertů nyní problémy až 55 % obyvatel České republiky.

„Nasazení gliflozinů dává smysl obzvlášť u těch, kteří ještě nemají orgány nevratně poškozené. Léky jim navíc pomáhají zhubnout, což je může vést k lepší životosprávě a celkově zlepšit jejich stav,“ vypočítává MUDr. Vrtal.

V současnosti glifloziny užívá pouze asi 10 % pacientů. Léky přitom diabetikům nejen upravují hladinu glykovaného hemoglobinu, ale chrání i jejich srdce a snižují také riziko poškození ledvin.

Jak jsou na tom pacienti?

Současný systém je podle lékařů demotivující, protože znevýhodňuje pacienty, kteří se snaží se svým stavem něco dělat, a přístup k nejmodernější léčbě je jim tak paradoxně odepřen.

„My diabetologové s pojišťovnami dlouhodobě jednáme o uvolnění preskripčních omezení tak, aby se moderní léčba dostala k více pacientům než doposud.

Podle mě by však nebylo od věci do úhrady zavést i motivační faktor, který by zohledňoval například to, zda se pacientovi daří hubnout,“ uzavírá MUDr. Vrtal.