Oslavy příchodu Nového roku jsou spojeny s konzumací alkoholu. Oblíbili si ho mnozí umělci, kterým dodával inspiraci, šlechtici na bujarých večírcích, i státníci, kteří zapíjeli svoje úspěchy i neúspěchy.
Čínský básník Li Po (asi 701–762) se proslavil verši o popíjení vína při měsíci. O jeho smrti se tradují legendy. Podle jedné z nich sám doplatil na lásku k alkoholu. Utopil se prý ve chvíli, kdy opilý zkoušel obejmout odraz měsíce v řece.
Když se Václav IV. na konci července 1419 doslechne o tom, že husité vyházeli z oken novoměstské radnice konšely, strašně se rozčílí. Následné příznaky odpovídají lehké mrtvici. V dalších dnech propadne depresi a melancholii spojené s nevolností a zvracením.
16. srpna 1419 si stěžuje na bolest levé ruky. Přichází další záchvat mrtvice a tříhodinová agónie, kdy „poražen jsa šlakem, s velkým křikem a řvaním jako lvovým náhle jest umrtven,“ líčí kronikář Vavřinec z Březové (asi 1370–1437). Odborníci se domnívají, že se král stal obětí vášně k alkoholu.
Tekuté pokuty Petra Voka
Mezi pijácké rekordmany patří třeba český šlechtic Petr Vok z Rožmberka (1539–1611). Jeho pijácké večírky na bechyňském zámku se stanou vyhlášenou atrakcí. Na přivítání museli všichni zvládnout velký pohár vína, tzv. Vilkum.
Kdo ho nevypil do dna, dostal pokutu – musel vypít ještě jeden stejně velký pohár a podepsat se do tzv. Pokutních registrů.
Mnozí tam psali i poznámky, například Bohuslav Buzický z Buzic dodá „Vrh jsem přes přívoru,“ čímž chce zřejmě naznačit, že obsah žaludku šel po nemírném pití ven. Není divu, pivo i víno teče proudem a večírky končívají až nad ránem.
Padají zákazy
Lidé se postupem doby začali zamýšlet nad škodlivými účinky vlivu alkoholu. „ Je zde více starých opilců než starých doktorů,“ říká americký státník Benjamin Franklin (1706–1790).
Kořeny americké prohibice sahají až do roku 1619. Tehdy ve Virginii přijmou zákon, který zakazuje opilství. Průlomem se v roce 1849 stalo dílo švédského lékaře Magnuse Hussa (1807–1890) pod názvem Alcoholismus chronicus.
Hussa ovlivnily dvě události. V době jeho studií na medicíně mu po jedné propité noci bylo zle a zapřísahal se, že alkohol už nikdy pít nebude. Když byl později vojenským lékařem, nelíbilo se mu také, že vojákům část žoldu vyplácejí ve formě alkoholu.
Po zákazu alkoholu volá evangelická církev ve 20. a 30. letech 19. století, podle které je „alkohol je nástrojem ďábla!“.
Prvním americkým státem, v němž je prodej alkoholu zakázán, se stává v roce 1851 Maine (severovýchod USA) a další státy na sebe nenechají dlouho čekat. Na konci 19. století brojí proti alkoholu zejména ženy.
V jejich očích je to démon, jenž ničí rodiny a životy lidí a je potřeba ho ze společnosti vymýtit jednou provždy.