O incké, mayské nebo aztécké civilizaci toho víme relativně hodně. Ale předkolumbovská Amerika byla na kultury mnohem bohatší.

Některé z nich dosáhly pozoruhodné vyspělosti, aniž by přitom ke svému rozvoji potřebovaly věc jinde zcela nepostradatelnou – zemědělství.

Teplo, bažinatá krajina, aligátoři, časté hurikány a spousta kanadských seniorů na odpočinku. Téměř taková byla Florida i před příchodem Evropanů, tedy až na ty Kanaďany.

Pro zemědělství, které je považováno za základ každé kultury, takové podmínky rozhodně ideální nejsou. Přesto zde vznikla zajímavá civilizace, která se tu nejen uchytila, ale dokázala i docela dobře prosperovat.

Překvapivě vyspělá kultura

Přírodní podmínky neformují pouze evoluci, ale i kulturu. Jinak bude fungovat společenství v Grónsku a jinak v tropických pralesích Amazonie. Národ Kalusů, žijící před příchodem Evropanů na Floridě, sice tuto poučku neznal, avšak i přesto se podle ní zařídil.

Říše Kalusů se dá považovat za státní útvar, však také Španělé, kteří s nimi přišli do styku, místnímu náčelníkovi říkali král. Rozkládala se v jižní části floridského poloostrova a dělila se na dvě části:

centrální a periferní, odkud vládnoucí vrstva vybírala daně. Nejednalo se přitom o žádnou rychlokvašku, Kalusové zde žili po dlouhá staletí a díky své úrovni se nemuseli stydět ani před Inky.

Šestnáct domů pro elitu

Archeologické výzkumy ukázaly, že počátky kaluské civilizace sahají až do konce druhého tisíciletí před naším letopočtem, jsou tedy starší než kupříkladu slavná Římská říše.

Postupem času její organizovanost narůstala, a tak zde byli političtí, vojenští či duchovní předáci, ale i úředníci a posléze i nejrůznější specialisté. Centrem říše bylo město Calos, kam směřovala řada cest z celé jižní Floridy.

Pravda, nejednalo se o žádnou megalopoli, podle odhadů Španělů zde v době jejich příchodu žila tisícovka lidí. Zato se jednalo o vybranou elitu kaluské civilizace.

Podle antropologů bylo zajímavé i místní náboženství, a to především svou složitostí. Rovněž urbanismus zde nebyl něčím neznámým, archeologové odkryli řadu sídlišť s netušenými půdorysy.

Kalusové měli našlápnuto stát se jednou z nejunikátnějších kultur Ameriky. To by však vyšlo jen za předpokladu, že by se Evropané rozhodli zůstat doma…

Na rybí dietě

O to je zajímavější, že se tato říše zcela obešla bez zemědělství. Živila se lovem a sběrem, tedy stejně jako příslušníci prvobytně pospolných společností, jejichž organizačním vrcholem byla tlupa.

Zde však vzkvétala města a existovala zde složitá společenská struktura. Čím to?

Archeologické a antropologické výzkumy ukázaly, že Kalusové dokázali obrátit přírodní nevýhody ve svůj prospěch. Floridská krajina je vskutku plná vody – když člověk kopne do země, mnohde se objeví louže.

A tak zdejší lidé vytvořili velmi důmyslný systém vodních kanálů, nádrží a umělých ostrůvků. Ten byl postaven tak, aby se rybí kořist a další mořské plody shromažďovaly v určitých místech. Pak už stačilo jen nádrž vybrat, a o obživu měli Kalusové postaráno.

Rybičky, rybičky, rybáři jedou

Nová studie, ve které spojili své síly badatelé z Floridské a Georgijské univerzity, přiblížila podrobnosti, jakým způsobem Kalusové přežívali.

Centrem výzkumu byly nádrže v lokalitě Mound Key, kde se kdysi v dávných dobách nacházela kaluská metropole Calos. Nádrže pocházející ze 14. století a zabírající více než tři tisíce čtverečních metrů nebyly žádnou fušeřinou.

Jejich základ byl tvořen ulitami mořských mlžů. Ze skořápek, nad které byl umístěn ještě plot, pak vzniklo i ohrazení kolem nádrží.

Vzhledem k tomu, že se do nádrží čerstvá voda dostávala minimálně – potvrzují to vzorky organického materiálu – bylo potřeba ryby zpracovat co nejrychleji. Ani to pro Kalusy nebyl problém.

Vzhledem k množství ryb bylo možné jimi živit celou říši, kde žily desetitisíce lidí.

Kaluská civilizace je tak v mnoha ohledech výjimečná. Každá společnost potřebuje ke svému rozvoji určitou míru přebytků.

V historii se zpravidla jednalo o přebytky zemědělské, protože společenství odkázané na lov je limitováno sezonním výskytem kořisti. Kalusové však ukázali, že přebytky lze vytvářet nejen ze zemědělství, ale i z darů moře.