„Nechci obhájce! Budu se zastupovat sám! Soudce je idiot, když nechápe, že jsem nevinný. Nechci žádná odvolání!“ vykřikuje v soudní síni Australan David Eastman. Choval by se slušněji, kdyby tušil, že ho to bude stát 19 let života?
Píše se rok 1995. Už dlouhých 85 dní terorizuje David Eastman z Canberry doslova celou soudní síň. Je obžalován z toho, že zastřelil policistu Colina Winchestera. Rozhodně se však nekaje. Uráží soudce a opakovaně propouští svůj tým právníků.
Zázračné dítě má mít skvělou budoucnost
Eastman je přitom zázračné dítě. Už v 16 letech ho přijmou na Univerzitu v Sydney. Jenže pozdější kariéru naruší jeho duševní problémy. K psychiatrovi začne chodit sám. Stěžuje si na smutek, osamělost a na to, že nevychází s lidmi.
Pracuje na ministerstvu financí. V roce 1977, ve svých 32 letech, je nucen zaměstnání opustit.
Vyhrožuje všem, včetně vlastní matky
Během následujících let si Eastman vybuduje pověst notorického potížisty a stěžovatele. Úřady řeší celkem 128 případů, kdy krajně nevhodným způsobem slovně nebo telefonicky obtěžuje své spoluobčany. Policie to šestkrát vyhodnotí jako nebezpečné vyhrožování.
Vedle toho má muž za sebou 11 obvinění pro napadení a jedno ublížení na těle. Třikrát se vrhne na strážce zákona, kteří mu přišli domluvit. Jeho vlastní matka žádá soud, aby pro něj vydal zákaz přiblížení, protože jí opakovaně vyhrožuje likvidací.
Smrt byla nevyhnutelná
Muži zákona spěchají 10. ledna 1989 na předměstí australského města Canberra. Bylo po deváté hodině večerní, když do čtvrti známé jako Deakin dorazil tehdy 56letý asistent komisaře Australské federální policie Colin Winchester.
Na cestě ke svému domu zaparkoval svůj policejní vůz. Vystoupil a zamířil k domovu. V příští chvíli mu někdo přitiskl k hlavě poloautomatickou pušku Ruger 10/22 s tlumičem a dvakrát vypálil. Strážce pořádku je na místě mrtev.
Po letech pátrání zbude na seznamu jen jedno jméno
Kriminalisté v návaznosti na vraždu svého kolegy vytvoří zvláštní vyšetřovací skupinu. Dlouhé roky bude probíhat pátrání a posléze sledování hlavního podezřelého. Je jím právě David Eastman.
Po čtyřech letech pátrání mají vyšetřovatelé i státní návladní zato, že mohou případ předat soudu. A zatčený muž jim cestu ke svému odsouzení pozoruhodným způsobem usnadní.
Chová se nejhůř, jak to jde
Jestli někde existuje seznam toho, co před soudem rozhodně nedělat, Eastman ho rozhodně nečetl. Žalobce si mne ruce, když sleduje chyby obžalovaného, pro kterého v roce 1995 u soudu v Canbeře požaduje doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Eastman opakovaně propustí tým svých obhájců. Muži v talárech už si z něj takřka dělají legraci, protože dříve, než se jim podaří nastudovat spis, už si zase hledá nové advokáty. Nepřetržitě narušuje jednání. Mluví, když není tázán. Uráží a ironizuje soudce.
Když už proti němu stojí celá soudní síň, rozhodne se zastupovat sám. Jeho závěrečná řeč připomíná spíše komedii. Po 85 dnech přichází ortel – vinen v plném rozsahu obžaloby. Eastman má zbytek života strávit za katrem.
„Na odvolání vám kašlu, to není opravný prostředek, ale parodie! Vy odporní byrokrati!“ řve obžalovaný na odvolací soudce. Tím si definitivně podřeže větev.
Notorickým stěžovatelem na 19 let
Personál věznice pro Nový Jižní Wales terorizuje Eastman během následujících let nepřetržitým přílivem stížností. Výsledkem je řada přeložení mezi různými kriminály. Odsouzenec současně usiluje o obnovu řízení.
„Nebyl jsem na tom duševně tak, abych se mohl účinným způsobem hájit!“ tvrdí. Nakonec se mu v roce 2012 podaří získat pozornost soudu. Dva roky bude jeho případ studovat vyšetřovací komise pod vedením soudce Briana Rosse Martina.
V roce 2014 vydá svou zprávu. Podle ní Eastman skutečně neměl spravedlivý proces a předložené důkazy mají řadu defektů. „Jsem si takřka jistý, že to udělal, v případu však zůstává řada důvodných pochybností,“ konstatuje soudce.
Také proto komise doporučí, aby byl Eastman omilostněn. Stane se však něco jiného. Australský nejvyšší soud rozsudek zruší a nařídí nový proces. Muž zamíří na svobodu po 19 letech, strávených ve vězení.
Případ nekončí, ale pokračuje
Dlouhé 3 roky se Eastmanovým právníkům daří oddalovat datum nového soudního projednání případu.
Argumentují duševním a fyzickým stavem svého už 71letého mandanta, upozorňují na to, že po tolika letech od vraždy je takřka nemožné rekonstruovat skutečný průběh událostí.
Teprve na konci března 2017 stanoví Nejvyšší soud, že druhý proces v případu vraždy Colina Winchestera skutečně proběhne. Má trvat až do prosince roku 2017. Vyslechnuto bude 300 svědků. Nové soudní projednání vraždy podporuje také rodina zavražděného policisty. Podle nich je nejdůležitější, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost.