Některé bolesti hlavy mohou být život ohrožující, jiné, ač nejsou tak fatální, dokážou brát roky života. Bolestí hlavy existuje mnoho druhů a někdy může být těžké se v nich vyznat.

Dle Světové zdravotnické organizace dokonce až polovina dospělé populace pociťovala za poslední rok obtíže spojené s bolestmi hlavy. Zároveň se více než 30 % dospělých ve věku 18–65 let v témže období potýkalo s migrénou.

Ta představuje chronické onemocnění, které dokáže člověka paralyzovat a dočasně mu sebrat běžné radosti života.

Až 40 % pacientů nemá však migrénu potvrzenou lékařem. Jedním z důvodů může být i fakt, že onemocnění řeší vlastní cestou, i když pro ně samoléčba nemusí být prospěšná, spíše naopak.

Přitom právě lékaři dokážou správně určit typ bolesti hlavy a zamezit dopadům neléčeného onemocnění na život.

Bolest se nesmí podceňovat

Bolesti hlavy se dle mezinárodně uznávané klasifikace rozdělují na primární a sekundární.

Sekundární jsou projevem jiných onemocnění, a to od poměrně nezávažných, jako jsou například chřipka či zánět nosních dutin, až po závažné a život ohrožující, jakými mohou být nádor mozku či zánět mozkových blan.

„Primární bolesti hlavy, jako je migréna, nás neohrožují na životě, a proto mají někdy lidé tendenci je zlehčovat, a to i přesto, že ze všech bolestí hlavy způsobuje např. migréna nejvyšší míru dočasné nemohoucnosti pacienta.

Evidujeme také řadu nediagnostikovaných pacientů s migrénou, kteří se spoléhají na samoléčbu. Dle praxe si ale mohou i uškodit. Příkladem je nadměrně časté užití analgetik, která mohou dokonce další bolesti hlavy vyvolat.

Ať už se však jedná o primární, nebo sekundární bolesti hlavy, je třeba jim přikládat náležitou pozornost. Je vždy na lékaři, aby správně určil typ bolesti hlavy, její závažnost, doporučil vhodný režim a zvolil odpovídající léčbu.

První kroky pacienta by vždy měly směřovat k praktickému lékaři. Ten pak pacienta dle potřeby pošle ke specialistovi,“

říká prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN, člen výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a TN.

Typy migrény

„Nejrozšířenější primární bolestí hlavy je takzvaná tenzní bolest, kterou zná téměř každý a k lékaři s ní chodí pouze minimum pacientů, neboť ji zvládnou v relativně krátkém čase zaléčit pomocí analgetik.

Migréna, která se řadí také mezi primární bolesti hlavy, je ovšem mnohem závažnější a dlouhodobá lékařská péče je v tomto případě nezbytná,“ vysvětluje Marková. Migrénou trpí až jeden milion Čechů.

Je charakterizována opakovanými záchvaty bolestí hlavy středně silné až velmi silné intenzity doplněné o doprovodné příznaky, jako je například nevolnost, zvracení, světloplachost a extrémní únava.

Dle klasifikace je migréna dělena na migrénu s aurou a migrénu bez aury. Migrénu s aurou zažívá okolo 20 % pacientů.

Setkat se můžeme také s dělením na epizodickou a chronickou migrénu. U epizodické migrény má pacient v měsíci méně než 15 dnů s bolestí hlavy.

Pacienti s chronickou migrénou pak ataky zažívají častěji než polovinu dnů v měsíci, a to opakovaně po dobu alespoň 3 měsíců.

Projevy migrény a charakteristické rysy záchvatů se však mohou u každého pacienta částečně lišit, proto je třeba také individuální přístup k léčbě.

Možnosti léčby

„Lékař vždy musí vyhodnotit, jaký druh migrény pacient má a jaká léčba by mu mohla vyhovovat. U lehčích migrén běžně pracujeme s analgetiky a s tzv. triptany – léky, které jsou cílené a tlumí akutní záchvat migrény.

U středně těžkých a těžkých forem se přidává preventivní léčba, kterou pacient užívá dlouhodoběji a která dokáže snížit počet záchvatů a jejich intenzitu. Nejnovějším typem preventivní léčby je pak léčba biologická.

Pro léčbu migrény existuje síť specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterou vytvořila Czech Headache Society, aby na vybraných místech koncentrovala ty největší specialisty zaměřující se na různé typy bolestí hlavy a zajistila tak kvalitní péči pacientům s těmito problémy,“ říká primářka.