Evoluce trvající statisíce let vytvořila z pochopitelných důvodů oko tak, aby si nejlépe rozumělo s obyčejným denním světlem. Věk, kdy světu začala vládnout elektřina, však lidský zrak konfrontuje i s jinými druhy světel. A ne každé z nich lidskému oku zcela lahodí!

Na to, jaké světlo oku nejlépe vyhovuje, se zaměřili rakouští vědci z Vorarlberské univerzity a jejich čeští kolegové z brněnského VUT. Výsledek? Přirozené světlo nejlépe supluje obyčejná žárovka. LED diody či zářivky skončili v testu až za ní.

„Vlnová délka přirozeného slunečního světla i klasické žárovky vede napříč celým spektrem a zasahuje i do infračervené oblasti.

Oproti tomu LED světla tuto infračervenou a částečně i červenou oblast potlačují, zatímco mají zvýšenou zářivost v modré části spektra,“ vysvětlil spoluautor výzkumu Michal Dvořák z brněnského VUT

Celkem vědci otestovali 53 různých světelných zdrojů od osmnácti výrobců – od klasických žárovek, přes halogenová nebo LED světla až po zářivky. Většina z nich je běžně dostupná na tuzemském trhu.

Vědci se při testování zaměřili například na hustotu světelného toku, analýzu jasu, tepelný profil, teplotu světla nebo míru blikání světelného zdroje.

Měřili také hladinu CO2 ve vzduchu, proudový odběr nebo zda zdroj neruší ostatní elektrická zařízení či bezdrátový přenos.

Kromě více než desítky přístrojů využili odborníci také subjektivní testování. „U každého z testovaných vzorků museli tři čtenáři při daném osvětlení přečíst text různé obtížnosti, psaný například tenkou kurzívou.

Součástí byl i Ishiharův test na barvoslepost, abychom věděli, zda světelný zdroj umožňuje snadné rozpoznání reálných barev,“ doplnil další z brněnských výzkumníků Martin Drahanský.

Odborníci testovali mj. i to, jak rychle se světelný zdroj ustálí. Zatímco nejpomalejšímu LED světlu to trvalo 1 minutu a 20 vteřin, u zářivky to bylo i přes 7 minut. Pomalejší nabíhání kompaktních zářivek výzkumníky nepřekvapilo.

Nad čím však kroutili hlavami, byl poměrně velký rozdíl elektrického výkonu u dvou světelných zdrojů, který byl po zahřátí vyšší, než bylo uvedeno na krabičce.

„V případě Osram Duled LED pracoval zdroj při výkonu 15,4 wattu, ačkoliv na obalu bylo uvedeno 12 wattů, což představuje odchylku 28 %.

Podobná situace nastala u Osram Parathom Classic, kde byl naměřený výkon 9,6 wattu, i když výrobce uváděl 8 wattů, zase tedy o 20 % více. Oba tyto světelné zdroje byly vyrobeny v Číně,“ okomentoval jeden z dílčích výsledků Dvořák.

Oproti informacím z obalů se lišila i barevná teplota některých světel. Tři testované zdroje byly výrazně studenější, než uváděl výrobce, jedna zářivka byla naopak viditelně teplejší.

V průměru se deklarovaná a naměřená hodnota u barevné teploty lišila jen o 7 %. Jednotlivé světelné zdroje otestovali výzkumníci ve speciální stíněné komoře Franconia, která je izolovaná od vnějších světelných či elektrických vlivů a funguje jako Faradayova klec.