Nová studie vědců tvrdí, že zvýšená činnost sopek způsobila špatné počasí, které položilo římské říši k nohám Egypt dynastie Ptolemaiovců. Sopečný prach způsobil neúrodu a hladoví lidé se bouřili. I tak už měl Egypt svou největší slávu dávno za sebou.
Dynastie Ptolemaiovců se dostane v Egyptě na trůn po smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. n. l., kdy si vojevůdcova dobytá území rozdělí mezi sebou jeho generálové. Ptolemaios I. Sótér (367–283 př. n.
l.) se stane vládcem Egypta a zakladatelem ptolemaiovské dynastie, když přijme v roce 305 př. n. l. titul faraona. Dynastie pak ovládá Egypt téměř 300 let až do smrti královny Kleopatry VII. (69–30 př. n. l.).
Nejen špatná politika
Až do dnešní doby se úpadek Egypta za jejich vlády vysvětluje tím, že provádějí špatnou politiku. Navíc se mezi sebou často berou sourozenci, aby zachovali moc v rodině a dochází k degeneraci rodu.
Vědci z americké Univerzity Yale ale hledají souvislosti mezi pádem Egypta a tehdejšími výbuchy sopek. Přesná data sopečných výbuchů vědci určí analýzou vzorků ledu z Grónska a z Antarktidy se zbytky sopečného prachu.
Po výbuších nastane hlad
Podle jejich zjištění v posledních čtyřech stoletích před naším letopočtem dochází ke zvýšené sopečné činnosti a výbuchy mají obrovský dopad na celosvětové klima. Aerosoly z vulkánů snižují výpar a ochlazují vzduch, což vede k menší tvorbě mraků.
Prach ze sopek zaviní menší srážky na etiopských výšinách, v Nilu je méně vody a tím pádem i méně záplav, na nichž je egyptské zemědělství závislé.
Podrobným zkoumáním historických záznamů se ukáže, že osm z devíti lidových povstání proti panovníkům v Egyptě začne do dvou let od výbuchů.
Snadná kořist
Narušená egyptská říše je pak pro rozpínající se Římany snadným cílem a v roce 30 př. n. l. se Egypt oficiálně stane římskou provincií. Bez Egypta by se Řím pravděpodobně nestal centrem tak obrovské říše.
Dobývání dalších území bylo závislé na egyptském obilí, kterého je zhruba na přelomu letopočtu znovu díky záplavám dostatek. Kdyby římská říše ptolemaiovskou dynastii nepohltila, světové dějiny mohly nabrat jiný směr.