Charles Manson žil ve špíně a v bídě na ranči připomínajícím staré westernové filmy, odkud vedl svou rasovou válku. Bhagwan Shree Rajneesh, duchovní guru, zase šířil duchovní osvětu v luxusním Rolls-Roycu.

I přes tyto výrazné rozdíly v životním stylu – i cílech těchto dvou vůdců svých kultů – mají jejich osobnosti některé základní prvky společné. Skupina vědců studiem jejich životů, a životů jim podobných vůdců, odhalila které.

„Tím nejvýraznějším osobnostním prvkem vůdců kultů je narcismus. Kolem této vlastnosti se utváří celá skupina následovníků,“ uvedla socioložka Janja Lalich.

Narcismus vůdců se však od toho, kterým oplývají slavné osobnosti, do určité míry liší, je takzvaně traumatický.

Příkladem škodlivého, traumatického narcismu může být chování zakladatele sexuální kultu NXIVM, který nutil ženy, jež byly součástí kultu, nosit na těle značku s jeho iniciály a také dodržovat velmi přísné diety, které se podobaly spíše hladovění proto, aby pro něj zůstaly fyzicky atraktivními.

Charisma je klíč

Jak ale vůdci přesvědčí své ovečky k tomu, aby se takovému velení podřídily? Samozřejmě svým charismatem. Ten v mysli následovníků vytváří pocit podřízenosti a následnou poslušnost vůči vůdci. „Charisma pomáhá vůdcům předvídat chování lidí a využít toho.

Ostatně jsou to právě následovníci, komu vůdci za svůj status vděčí. Vůdci s nimi skvěle manipulují, jsou nepředvídatelní,“ popsala Lalich. To vše jim dává moc kontroly nad ostatními.

Touha po moci

„Znakem každého kultu je oddanost vůdci, který více nebo méně okatě touží po moci. Poslušnost se může projevovat navenek, například oblékáním, i pouze myšlením. Za tuto oddanost přesvědčivý vůdce nabízí určitou formu spasení,“ vysvětlila Lalich.

Poslední, neméně důležitou schopností vůdců je slibování. Vůdci mají přirozený talent pro lákavé sliby, které povedou ke změně osobnosti, světa, finančního stavu, a umějí uvěřitelně vykreslit i nereálné cesty ke splnění slibu vedoucí.