Domů     Co jste netušili o zvonech a zvoncích? Ten největší na světě leží pod vodou!
Co jste netušili o zvonech a zvoncích? Ten největší na světě leží pod vodou!
23.12.2021

Malé, velké, tiché i hlasité. Zvonky a zvonečky k Vánocům neodmyslitelně patří…

Na zvonek zazvoní Ježíšek, když dětem nadělí dárky pod stromeček. Kostelní zvony zazní na půlnoční mši, aby každému, kdo je v tu magickou noc uslyší, pomohly najít pořádkové bohatství.

A když si různé zvonečky či rolničky rozvěsíte po domě, budete prý mít krásné a klidné svátky!

Kdo na to všechno přišel? Zvyk zvonění patrně pochází od pohanů, kteří věřili, že zvuk zvonků zažene zlé duchy. Kteří by na nás jinak číhali hlavně za dlouhých zimních nocí! Zvoní se pro štěstí, když se někdo narodí, slaví narozeniny nebo má svatbu.

Později se to však trochu otočí – zvonky oznamují třeba požár, neštěstí nebo smrt.

Pro šlechtu i pro dobytek

Kdy ale zazněl ten úplně první? Nejstarší archeologické nálezy zvonů pocházejí již ze 3. tisíciletí před Kristem, ze starověké Číny a Mezopotámie.

Nejprve jde lidem hlavně o pronikavý zvuk, později je zvon symbolem šlechty, bohatství a moci. Brzy se však nabízejí i jiné funkce. Již představitelé čínské dynastie Šang (asi 1600-1050 př. n. l.) věší zvonky na koňská spřežení a na psí obojky.

Římané je dávají na krk kravám a ovcím, aby se jim neztratily. A římské lázně také zvonem ohlašují čas ke koupání.

Dříve vyháněly zlé duchy a a oznamovaly důležité zprávy. Dodnes jsou zvonky symbolem Vánoc. Foto: Jack berry / Creative Commons / CC BY 2.0.
Dříve vyháněly zlé duchy a a oznamovaly důležité zprávy. Dodnes jsou zvonky symbolem Vánoc. Foto: Jack berry / Creative Commons / CC BY 2.0.

Když z kostelů zní…

Zvony patří i ke křesťanům. Jako doplněk náboženských obřadů jim začnou sloužit kolem roku 400 až 600 našeho letopočtu. V Evropě se objevují nejprve v klášterech, zhruba v 10. století proniknou do kostelů a postupně tak rozeznívají celá města.

Tehdy už tu kvete řemeslo zvonařství – zvony se odlévají ze speciální směsi bronzu, stále však mají poněkud rozmanité tvary. Až ve 12. století se objevuje ten klasický „zvonovitý“.

Poslové matky boží

Zvon nezvoní sám od sebe! Předtím, než je řada z nich napojena na automatický systém, jejich hlasy probouzejí zvoníci.

Krásné povolání, které se rodí z otce na syna, má však i stinné stránky. Zvoníci mají problémy se sluchem a někdy i ohluchnou. A hlavně nesmí trpět závratěmi! Pravidelně šplhají vysoko do věže, při náročném zvonění navíc musí držet balanc na trámech zvonice.

Dnes už zvoní v kostelech spíš dobrovolníci. Zvoníci vytvářejí různá hudební díla.

Poškozený ruský zvon Car kolokol od 1836 hrdě stojí na kamenném podstavci. Jako jedna z hlavních atrakcí Kremlu. Foto: Larrywkoester / Creative Commons / CC BY 2.0.
Poškozený ruský zvon Car kolokol od 1836 hrdě stojí na kamenném podstavci. Jako jedna z hlavních atrakcí Kremlu. Foto: Larrywkoester / Creative Commons / CC BY 2.0.

Obři mezi zvony

Největším zvonem, který kdy byl na světě vyroben, je patrně gigantický Dhammaseiti z Barmy. Pochází z roku 1484 a váží přes 300 tun. Má však jeden nedostatek – už přes 400 let leží někde v bahně na dně barmské řeky!

Potopí se i s lodí poté, co se ho roku 1608 zmocní portugalský dobrodruh Philip de Brito. Kde přesně to bylo, nikdo netuší.

Ze zvonů „na zemi“ tak zůstává tím největším slavný Car kolokol v moskevském Kremlu. Šest metrů vysoký a 193 tun vážící kolos však nikdo nikdo neslyšel. V roce 1737, ještě něž stihne být zavěšen, dojde k požáru a zvon pukne!

Kdo je tedy tím skutečně funkčním rekordmanem? Patrně Velký zvon Mingun v Myanmaru, který tu nechá ulít v roce 1790 král Bhouthobhuya.

Českým zvonům vévodí proslulý Zikmund z roku 1549, který zdobí katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

Jak zní zvon s průměrem 256 cm, výškou 203 cm a hmotností cca 16 tun, si můžete poslechnout každou neděli – v poledne a před mší svatou.

Zvoní, nebo hrají?

Zvon je v první řadě hudební nástroj. Z jednoho úhlu pohledu patří pod bicí. Tělo zvonu je jako obří činel, místo paličky máme pohyblivé srdce, zavěšené uvnitř.

Stejně tak ale může být zařazen mezi idiofony – nástroje, které vydávají tóny chvěním sebe sama. Nikoliv třeba za pomoci membrány, jako je to u bubnu.

Každý pořádný zvon, než nastoupí do služby, musí být náležitě naladěn! V historii se zvony ladí tak, že jim někdo část okraje nahrubo odsekne kladivem.

Asi od 19. století už je ladění propracovanější. Konkrétní tón zvonu zjednodušeně spočívá v jeho tvaru, tloušťce stěn a vnitřním průměru těla. Jakmile je jednou dán, oproti jiným nástrojům už se nikdy nerozladí!

Než nový zvon zaujme své místo, musí být naladěn na konkrétní tón. Ten už mu pak zůstane navždy. Foto: shioshvili / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.
Než nový zvon zaujme své místo, musí být naladěn na konkrétní tón. Ten už mu pak zůstane navždy. Foto: shioshvili / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Víc zvonů, víc muziky

Může zvon zahrát celou písničku? Ano, když má k tomu pomocníky. A tvoří tak třeba celou zvonkohru! Každý zvon je naladěn na konkrétní tón.

Celek se ovládá buď elektronicky, systémem provazů a táhel nebo jednoduše ručně. Podobně, jako když hrajete na xylofon.

Jsou „křtěny“ a mají jména

Zvony většinou dostávají jména jako lidé. Alespoň tedy ty klasické kostelní, mezi nimiž často najdeme jmenovce českých patronů (Václav, Anežka nebo Jan Nepomucký). Anebo světců (Josef či Marie). Někdy se jmenují po tom, kdo je kostelu daroval.

Oficiální jméno získává zvon při aktu vysvěcení, které je při zavěšení nového zvonu u nás tradicí již od 10. století. Mnohé z nich jsou však známy spíš pod lidovými názvy. Třeba podle svojí funkce. V poledne zvoní Poledník, v neděli (lat. dominica) Dominik, při pohřbu Umíráček.

Někdy stojí na hlavě!

Pokud byste chtěli pověsit či položit zvonek, určitě ho dáte otevřenou stranou dolů. Ovšem jde to i obráceně – existují kostelní zvony, které si doslova stojí na hlavě! Pouze při zvonění se otočí do běžné polohy a ovládají se šlapáním na páku.

U nás je najdeme už je v Kouřimi či Rovensku pod Troskami, většina tzv. rebelantských zvonů je totiž hlavně za Josefa II. (1741-1790) převěšována. Říká se jim jaké zvony husitské, protože připomínají husitský kalich.

Zvonkohra ve věži v pražské Loretě ukrývá 30 zvonů. I když jich hraje pouze 27, jde o největší chrámovou zvonkohru v Evropě! Foto: Csaavedra / Creative Commons / CC BY-NC-SA 2.0.
Zvonkohra ve věži v pražské Loretě ukrývá 30 zvonů. I když jich hraje pouze 27, jde o největší chrámovou zvonkohru v Evropě! Foto: Csaavedra / Creative Commons / CC BY-NC-SA 2.0.

A někdy raději utichnou…

Každý rok se zvony odmlčí na Zelený čtvrtek před Velikonocemi a věřící se musí do kostela svolávat řehtačkami. To si ale jen odskočily do Říma!

Závažnější je ticho v Anglii během druhé světové války – zvony na všech kostelích ohlašují pouze invazi nepřátel!

V roce 1942 Winston Churchill (1875-1965) povolí zvonění o Vánocích a dalších svátcích, 27. května 1943 je zákaz konečně zrušen.

Slavný zvon Big Ben v Londýně znovu utichne v roce 1965. V den Churchillova pohřbu.

Foto: Úvodní foto: Momentmal / Pixabay 1 – 4: Creative Commons
Související články
Historie
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří […]
Historie
Cholera: Detektivní pátrání s klikou
Lékař, který odhalí tajemství cholery si dá světu návod jak se s nemocí vypořádat, objevení skutečné příčiny nemoci se však nedožije. I tak ovšem dokázal změnit svět a vymýtit v civilizovaném světě jednu z nejděsivějších nemocí. Stejně jako s tuberkulózou, je to v první polovině 19. století i s cholerou. Většina lékařů zastává teorii miasma, a považuje ji […]
Historie
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Historie
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, […]
reklama
historie
Jaroslav Foglar: Klacky pod nohy mu hází nacisté i komunisté
Domů přibíhá po setmění a ve dveřích ho vítá zkoumavý maminčin pohled. Pozdní příchod přejde mlčením, ale na druhý den už na chlapcovu hlavu létají blesky. Při pobíhání po městě si uhnal pořádnou horečku, a tak má se skauty utrum. Stačilo by, aby bylo cokoliv jen trochu jinak a český skauting by přišel o jednu […]
Maison du Peuple: Ani 700 odborníků ho nezachrání…
Z konzervatoře ho vyhodí pro hrozné chování. V tu chvíli Victorovi Hortovi (1861–1947) velkou budoucnost neprorokuje zřejmě nikdo…   Uchytí se ale na Akademii výtvarných umění v Gentu a vypracuje na jednoho z nejslavnějších belgických secesních architektů. Obzvláště Belgická strana pracujících (Parti Ouvrier Belge) ho málem nosí na rukou. I proto, že odmítá soukromé zakázky […]
Krvavá bitva u Little Bighornu: Z útočné jednotky zbyl jen kůň
Na začátku července 1876 se ve Washingtonu se zrovna slavilo výročí vzniku Spojených států, když se v novinách objevily šokující zprávy. Indiáni porazili oddíly slavného podplukovníka Custera. Jak se nejslavnější bitva na Divokém západě odehrála? Obyvatelé velkého indiánského tábora v dnešní Montaně se pomalu probouzeli do parného dopoledne. Medicinmanovi Sedícímu býkovi, který prý dokázal vidět věci, jaké […]
Lola Montezová: Fúrie, která připraví o trůn bavorského krále Ludvíka I.
Laškovně zapochybuje o přirozené eleganci ňader mladičké tanečnice žádající o angažmá. Kráska sebere ze stolu nůžky, rozstřihne si na prsou šaty a poskytne mu důkaz. Něco takového král při audienci ještě nezažil. Irsko-skotská krev otce a typická krása kreolských genů po matce udělají z Elizy Gilbertové štíhlý uragán černých vlasů, modrých očí, rudých rtů a […]
reklama
věda a technika
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Chudák malý Albert: Experiment mu způsobí strach i ze Santa Clause!
Chvíli nesrozumitelně žvatlá, pak se převalí a jeho pozornost zaměstná sněhobílá laboratorní myš. Instinktivně po ní natáhne ruce, když místnost naplní hlasitý zvuk kladiva a kovové tyče. Dítě se leká a okamžitě propuká v pláč, jenže to je jen začátek! Vědci potvrzují své hypotézy všemožnými pokusy. Zatímco ruský psycholog Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) moří psy, jeho […]
Proč máme škytavku?
„Škyt! Zase na mě někdo myslí!“ známou průpovídkou si lidé odůvodňují škytavku už v 17. století a říkáme to dodnes. I když dávno tušíme, že pravá příčina nejspíš bude jiná… Nádech, výdech. Dva základní a k životu nezbytné pohyby provádíme bez ustání celý cen, aniž bychom to vnímali. Přesněji nevnímáme je, dokud hladký průběh nekončeného […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Vytvořte si svou rustikální nádobu
panidomu.cz
Vytvořte si svou rustikální nádobu
Zahradní koryta a kamenné nádoby jsou dnes velmi módní. Ale trh je prakticky vyčerpaný a nedají se téměř sehnat. Udělejte si jejich imitaci, která je téměř k nerozeznání od originálu. Ozdobte se zahradu vlastnoručně vyrobenými nádobami z umělého kamene. Můžete si ho udělat sami. Z hmoty, které se říká hypertufa. A co víc, můžete si vymyslet, jaký bude
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a