Půvabný obličej vyniká alabastrovou pletí a lemuje ho hříva dlouhých a pečlivě česaných vlasů. Ve 2. polovině 19. století není v Evropě krásnější ženy než císařovna Sissi. Všechno ale má jeden háček. Svoje ústa nikdy nepromění v zářivý úsměv.

Svojí postavou a pletí je posedlá. Od svých 35 let nevystavuje obličej slunci. Zakrývá ho závojem nebo vějířem, protože se bojí paprsků způsobujících stárnutí. Dodržuje diety, aby zůstala štíhlá jako proutek.

Místo jídla často jenom pije ovocné, zeleninové a masové šťávy. Krása Alžběty Bavorské (1837–1898) ale má jednu vadu. Šťastně rozesmátou od ucha k uchu ji nikdo neuvidí a nejenom proto, že se to protiví přísné habsburské etiketě.

Ústy plnými bělostných zubů jako perličky se pochlubit nemůže. Její současníci se shodují na tom, že vždy nechávala zavřenou pusu. Příčinou jsou hned dvě neřesti: Občasné kouření a také vášeň pro sladké bonbony.

Sladkosti předává osobně

„Chci kandované fialky,“ prohlásí císařovna. Pochopitelně si ale pro ně sama nepůjde. Sluha okamžitě spěchá do Demelovy cukrárny nedaleko Hofburgu, kde její zaměstnanci pod přísným dohledem majitele, pana Christopha Demela (1808‒1883), připravují císařovniny oblíbené bonbony.

Postup jejich výroby spočívá v tom, že se opatrně natrhané, neporušené čerstvé fialkové květy pozvolna usuší a poté kandují. „Jako obvykle pro Její Výsost císařovnu,“ tlumočí sluha přání své paní. Majitel cukrárny na nic nečeká a ozdobnou krabičku převázanou fialovou mašlí spěchá osobně doručit do paláce, kde ji s uctivou poklonou předává.

Považuje to za osobní čest.

Zamiluje si zmrzlinu

Když si natěšená Sissi konečně vloží do úst zkamenělý kvítek obalený v cukrové krustě, ocitne se v jiném světě. Nejdříve se na jí na jazyku rozprostře sladká chuť cukru, poté přichází velmi jemná, ale intenzivní vůně fialek.

Každou vteřinou sílí. „Rozplývají se. Je to nebeský pocit,“ nešetří chválou Sissi. Kandované fialově květy jí dovolují alespoň na chvíli zapomenout na zkostnatělost vídeňského dvora. Bohužel se jí ale po nich kazí zuby.

Alžbětin mlsný jazýček si ovšem zamiluje i další pochoutku. Letní horko roku 1885 přestává být snesitelné. Sissi proto na procházce dává pokyn svému doprovodu. Zastaví se v Demelově cukrárně na svůj oblíbený fialkový sorbet.

Vyrábí se ze šťávy vylisované z květů fialek, která se smíchá s cukrem, trochou vody a přidá se do ní šampaňské nebo likér.

Koblihy pro milenku

Demelovy pochoutky si zamiluje i císař František Josef I. (1830–1916). Jednoho podzimního dne roku 1886 přichází z paláce k Demelovým opět sloužící z císařského paláce. Když ale chce majitel osobně chystat kandované květy, sluha zavrtí hlavou.

Tentokrát má jiné přání. „Jeho Výsost císař František Josef si přeje dvě koblihy.“ Poté, co v roce 1885 císaře zaujme vídeňská herečka Kateřina Schrattová (1853‒1940) a stane se jeho milenkou, nechává panovník z cukrárny posílat oblíbenou cukrovinku svojí favoritky.

Společně si na koblihách pochutnávají ráno o půl sedmé, během císařovy druhé snídaně.