Dvojice dělníků kráčí jako každé ráno po dřevěném mostě vedoucí přes řeku Malá Něvka v Petrohradě. Jejich konverzaci přeruší zvláštní nález, kousek od nich jsou krvavé cákance. Oba se instinktivně nakloní přes zábradlí a vedle díry v ledu spatří botu.
Okamžitě zalarmují policii, ta o dva dny později objeví nešťastníkovo tělo.
Pouze několik historických osobností se pyšní tajemnou aurou, jakou má právě Grigorij Jefimovič Rasputin (1869–1916). Prostý muž z venkovské Sibiře zažívá změnu na uznávaného léčitele a svatého muže. Sláva má dvě strany mince, a tak se stává terčem nespočtu pomluv.
Podle klepů je milencem carevny, německým agentem a za jeho tragickým koncem stojí Britové.
Frajer v alkoholovém oparu
Poprvé vykoukne na svět ve vesnici Pokrovskoje na mrazivé Sibiři. Jméno získává podle řeckého učence svatého Řehoře z Nyssy (335–394). Pyšný otec Jefim má svůj statek, zároveň pracuje jako kurýr a vozí dopisy mezi Ťumenem a Tobolskem.
V roce 1863 se žení s jistou Annou, páru se narodí celkem devět dětí, ale pouze dva se dožijí dospělostí. Budoucí mystik platí za venkovského hejska se špatnou pověstí – pije, krade koně a pro sprosté slovo nejde daleko.
Nezmění ho ani manželský svazek s Praskovjou Dubrovinou (1865–1926) v roce 1886. Vypadá to, že půjde ve stopách svého otce, ale opak je pravdou. Mnohem častěji sahá po flašce vodky, občas však zajde i do kostela.
Svatý muž na scéně!
Zlom v životě lokálního vykuka přichází roku 1897, kdy na pár týdnů zmizí. Opouští těhotnou manželku a malého synka, zlý jazykové tvrdí, že utíká před vězením. Jiní zase poukazují na zjevení Panny Marie.
Mnohem méně prozaičtější a více realistický důvod je životní krize. Kroky zavedou negramotného Rasputina do města Věrchoturje. V klášteře se naučí číst a psát, domů se vrací úplně jiný člověk. Má nečesané vlasy, mluví s rozvahou, rád zpívá a v neposlední řadě odmítá jíst masové pokrmy.
Novopečený vegetarián startuje svou dráhu mystika, navštěvuje svatá místa a díky svému charismatu má už na začátku 20. století skromný kruh následovníků. Po Sibiři se zvolna šíří zpráva o zvláštním muži s dlouhými vlasy, který umí léčit lidi.
Díky nabité popularitě odjíždí do Kazaně a dělá dojem na tamní církevní autority.
Začátek konce
Ty následně zasílají doporučení biskupu Sergejovi (1867–1944), rektoru Petrohradského teologického semináře. Rasputin nelení a vyráží do města nad Něvou. Buduje si důležité styky, chvíli dokonce bydlí u carského zpovědníka Theofana (1875–1940). Díky tomuto přátelství proniká do aristokratických salónů. Na místní smetánku urostlý chasník zapůsobí, v Petrohradě jsou totiž v módě alternativní náboženská hnutí. Na vládnoucí elity dělá dojem Rasputinovo charisma a ďábelský pohled.
Důležitým mezníkem je rok 1905, kdy se dostává do přízně budoucí nevěsty carova bratrance – cesta k panovníkovi je volná! S Mikulášem II. (1868–1918) a jeho manželkou Alexandrou Fjodorovnou (1872–1918) se potkává v listopadu téhož roku na zámku Petrodvorci.
Rodině je představen jako léčitel, který by mohl pomoci jejich synkovi Alexejovi (1904–1918). Malý carevič totiž trpí hemofilií.
Zlaté sibiřské ručičky
Historici připomínají událost z roku 1912, kdy celá rodina tráví letní dny na jednom ze svých sídel. Po vyčerpávající jízdě v kočáře začne carský synek krvácet a v oblasti stehna má velký hematom. Následně upadá do vysokých horeček.
Vyděšená matka okamžitě volá po Rasputinovi. Ten je jako na potvoru doma na Sibiři. „Nenechte lékaře, aby ho příliš obtěžovali!“ stojí v telegramu, který posílá carovi. Alexejův stav se ráno zlepší a dokonce přestane krvácet.
Opravdu dokázal Rasputin léčit i na dálku? Mnohem více pravděpodobnější je, že slova léčitele uklidní matku a ta přestane své dítě stresovat. Díky této epizodě Rasputinův kredit stoupá. Má stovky následovníků.
V petrohradských kuloárech se rovněž proslýchá o jeho sexuálních dobrodružstvích. Intimní chvilky údajně prožívá se samotnou carevnou!
Za všechno můžou Němci
Žádný strom neroste do nebe, a tak i Rasputin naráží na první problémy. Církev v něm vidí šarlatána a kacíře, vláda ho má za politického rivala. Rovněž se kupí nařčení o znásilnění, za nimiž stojí právě tajemný léčitel.
Novináři rozmazávají i jeho zvláštní a žoviální chování k carovým dcerám. Kampaň ještě více zesílí v době první světové války, ta přináší prostému obyvatelstvu hlad a trápení. Viní z toho Rasputina společně s carevnou, oba jsou očerňováni v tisku, že jsou německými agenty- Alexandra Fjodorovna se totiž narodí v německém Darmstadtu.
Celá situace eskaluje a svého vrcholu dosahuje v létě 1914. Tehdy bere spravedlnost do svých rukou 33letá Chuonija Guseva (?1880–1919). Počíhá si na Rasputina před jeho domem na Sibiři a bodá ho nožem do břicha.
Mystik sice přežívá, ale několik dní si poleží v nemocnici. Samotná Guseva při výsleších líčí Rasputina jako falešného proroka a Antikrista.
Speciální přísada: Kyanid
Ani po krvavém dramatu nemá blízký přítel carské rodiny pokoj. Naopak jeho odstranění se stává prioritou číslo jedna. V centru dění je ruský šlechtic Felix Felixovič Jusupov (1887–1967), který kuje pikle s dalšími politiky.
Nakonec vzniká plán, který dodnes budí emoce. Rasputin je koncem prosince 1916 pozván do Jusupovského paláce. „Nedostane se odsud živý,“ mnou si ruce jeho protivníci. Poslední hodiny Rasputinova života nakonec vylíčí sám Jusupov.
Otázkou je, kolik věcí nám zatají. Pravdou zůstává, že krátce před půlnocí dorazí svatý muž, jeho vrah mu nabízí čaj a koláče. Nejde však o vlídnou zdvořilost, protože občerstvení je nepěchované kyanidem.
Rasputin s díky přijímá, ale ke zděšení Jusupova s ním jed nic nedělá! A to ani po vypití tří sklenic madeirského vína s příchutí kyanidu. Kolem třetí ráno hostiteli dochází trpělivost a provrtá mystika několika střelami.
Spiklenci vyráží do Rasputinova bytu, kde sehrají scénku o návratu svatého muže domů. Odjíždí zpět do paláce a Jusupov kontroluje nešťastníkovo tělo. Domnělá mrtvola ale vyskakuje na nohy a začíná nečekaný zápas.
Carský superhrdina?
Jusupov vybíhá se strachem v očích na nádvoří, kde Rasputina zasahuje kulka jednoho ze šlechticů. Zborcený krví padá do sněhové závěje. Muži nechtějí nic riskovat, a tak dlouhovlasého podivína zabalí do prostěradla a hodí do ledové řeky.
Druhý den ráno se Petrohradem žene zpráva o Rasputinově smrti, jeho tělo objeví až 1. ledna 1917. Noviny umně líčí poslední okamžiky carova oblíbence. Pravou příčinou smrti má být až utopení, což by znamenalo, že Rasputin přežije dvojitou popravu a otravu jedem.
Během pitvy lékaři zjišťují, že smrt přivodí kulka v hlavě. Kromě toho se proslýchá, že Rasputina nechá zabít britská vláda. Důvod vězí v jeho vlivu na cara – údajně chce donutit panovníka, aby podepsal mír s Německem.
Tato tvrzení jsou nakonec vyvrácena. Definitivní tečka přichází v roce 1933, kdy probíhá v Sovětském svazu démonizační kampaň a jeho jméno je prakticky vymazáno.