V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně třetinu uhlíku obsaženého v půdě, tedy více, než je uloženo ve všech světových lesích.
Podle nového výzkumu se v pouhých třech letech všechna rašeliniště, jež se oteplují v důsledku klimatických změn, stala z akumulátorů uhlíku původci emisí.
Za rašeliniště jsou považována území, kde je hloubka neodvodněné rašeliny vyšší než 0,3 m a plocha je větší než 0,25 ha.
Badatelé z amerického Oak Ridge National Laboratory prokázali existenci přímé vazby mezi oteplováním klimatu a úbytkem organického uhlíku v ekosystému rašelinišť.
Může do budoucna hrozit, že by významné zásoby uhlíku v rašeliništích mohly skončit v atmosféře jakožto skleníkové plyny?
Změna je život
Za studených a vlhkých podmínek, jež uchovávají několikametrové vrstvy staré rostlinné hmoty, rašeliniště ukládají uhlík, tyto zásoby jsou vskutku enormní.
Odborníci spekulují, nakolik teplejší a sušší podmínky v rašeliništích mohou spustit mikrobiální procesy, jež uvolní uhlík ve formě oxidu uhličitého a metanu do vzduchu, což by posílilo cyklus oteplování atmosféry.
