Cévní mozková příhoda (CMP) nazývaná také jako mrtvice často přichází zcela nečekaně, během fotbalového zápasu, během přednášky ve škole, a dokonce může člověka postihnout i během spánku.
CMP je v současnosti velkým „strašákem“ lidí bez ohledu na věkovou skupinu, jedná se o vážné a vskutku časté onemocnění. Podle statistik v Evropě tomuto akutnímu postižení podlehne více než milion lidí.
V České republice jsou čísla také šokující, CMP je v ČR druhou nejčastější příčinou úmrtí, postihne až čtyřicet tisíc lidí ročně.
Čísla jsou alarmující
Mozek po prodělání mrtvice zůstává již navždy poškozený a úplný návrat do původního stavu není možný, rekonvalescence je náročná a zdlouhavá.
Podle zpráv zdravotních pojišťoven je přitom riziko úmrtí na CMP až třikrát vyšší, než je tomu v jižní či západní části kontinentu. „Počet pacientů po mrtvici se za posledních pět let výrazněji nemění. Tvoří zhruba 2 % z celkového počtu klientů.
Co ale narůstá, jsou náklady na jejich léčbu. V loňském roce jsme na léčbu pacientů po mozkové mrtvici vydali téměř půl miliardy korun.
Průměrná částka na jednoho pacienta se tak pohybuje kolem 20 tisíc korun ročně,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Hrozí všem věkovým skupinám
Cévní mozková příhoda vzniká v důsledku přerušení průtoku krve do mozku. Tím dojde k jeho nedokrvení a následnému poškození.
Uvedený stav způsobuje v 85 % případů krevní sraženina (ischemická cévní mozková příhoda), další příčinou je pak prasknutí jedné z mozkových cév (hemoragická cévní mozková příhoda), po němž dojde v mozku ke krvácení. Příčin vzniku tohoto stavu je několik.
Některé rizikové faktory, jako je věk či genetická zátěž, ovlivnit nelze.
Možné je ale dbát na celkový zdravotní stav, protože podle dostupných informací ti, které mrtvice postihne, často trpí hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu v krvi, diabetem, obezitou nebo kouří.
Doby, kdy CMP postihovala především starší obyvatelstvo, jsou dávno za námi. „Jen naše pojišťovna v ČR eviduje více než 600 klientů po cévní mozkové příhodě ve věku 30 až 40 let,“ dodává Kadečková.
Známé jsou také případy mladých děvčat, která prodělala mozkovou mrtvici, jejíž příčinou byla kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce.
„Na pohlaví ani věku přitom nezáleží, mrtvice se totiž čím dál více týká také lidí do dvaceti let,“ říká jeden z předních českých neurologů.
Čas je rozhodující
V důsledku mrtvice zemře celosvětově až třetina pacientů postižených touto událostí.
Je to především včasná první pomoc, co může postiženému zachránit nejen život, ale také schopnost pohybu a mluvení. Na co se zaměřit, chceme-li rozpoznat příznaky včas?
Pokles koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči – to jsou spolehlivé příznaky cévní mozkové příhody, kdy je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Lidé je však často nerozpoznají nebo podcení. Odborná pomoc se tak k postiženému dostane pozdě.
Již po pěti minutách začínají v mozku zanikat nervové buňky a každou minutu jich odumře 1,9 milionu. Pokud dostane postižený pomoc do hodiny, má až 70% naději na úplné uzdravení.
S každou další hodinou tato šance velmi rychle klesá a po pěti hodinách je už jen 20%.
