Byť se kvalita ovzduší v České republice za posledních 20 let zlepšila, smogové situace stále nejsou ničím výjimečným. Nová studie českých vědců ukazuje, že problém zkaženého ovzduší je mnohem závažnější a má vliv i na naší genetickou výbavu.

Překračování koncentrací polétavého prachu v ovzduší a rakovinotvorného benzopyrenu je vzhledem k dopadům na zdraví Čechů alarmující. Všimla si toho i zatím poslední vládní zpráva o kvalitě ovzduší a zdravotních rizicích.

Odborníci v ní odhadli, že zhruba 5500 Čechů mohlo zemřít předčasně v důsledku působení prachových částic.

Podle světové zdravotnické organizace WHO je celá čtvrtina nemocí způsobená špatným životním prostředím, u dětí je tento podíl dokonce třetinový. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě zemře předčasně asi 280 000 lidí.

Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky znečištěného životního prostředí jsou respirační a zažvací choroby, alergie, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a také nádorová onemocnění.

V rozvojovém světě sem patří i malárie a průjmová onemocnění způsobená kontaminovanou vodou.

Vědci z pražského Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR kdospěli k závěru, že znečištěné ovzduší má negativní vliv na genetickou výbavu, která se poté přenáší i na další generace. Zdravotní potíže se podle vědců u novorozených dětí projevují během celého života.

Nebezpečný benzopyren dýchá polovina obyvatel ČR, přičemž nejhorší situace je v tomto ohledu v ostravských Radvanicích a Bartovicích. Děti narozené v těchto oblastech se potýkají s nevyzrálou imunitou.

I proto jsou náchylnější k respiračním onemocněním, kterými trpí třikrát více než jejich vrstevníci žijící v jiných částech Ostravy. Další studie poté ukázala, že organismy Ostravanů se snaží nezdravému prostředí přizpůsobit, leč to je kompenzováno nižší délkou života.