Skip to content

Český Eskymák našel stopy po Franklinově výpravě

Dobrodruh Heinrich Klutschak vystuduje v Praze techniku. Jeho otec Franz Klutschak je novinář, zakladatel novin Bohemia a časopisu Panorama des Universums.

I syn Heinrich Klutschak (1848–1890) se dokáže dobře ohánět perem a navíc si jako kartograf poradí s tvorbou různých map. V letech 1866-1871 si odslouží vojnu u 1. dělostřeleckého pluku rakousko-uherské armády.

Sotva si ale roku 1871 vyzvedne propouštěcí listiny, už ho v Čechách nic nedrží a první lodí pluje do Ameriky. Toulky má v krvi. Roku 1877 se stává členem posádky lodi lovců tuleňů Flying Fish. Už tehdy není žádný námořnický zelenáč, má za sebou výpravu do zátoky Repulse Bay na severu Hudsonova zálivu.

Tentokrát vyplouvá z přístavu New London směrem na Kapverdské ostrovy a odtud dále na jih.

Pro Schwatkovu výpravu je důležité, aby se naučila přežít v zemi plné ledu.

Učí se od Eskymáků

Dne 22. září 1877 s lodí přistane na ostrově Jižní Georgia nedaleko Antarktidy a zakresluje zdejší pevninu. Výprava trvá celou zimu 1877/1878, leden a únor je totiž pro lovce tuleňů vrcholem sezóny. Posledního února 1878 ale loď odplouvá dál.

Vrcholky hor, které opouští, porovnává Klutschak s ledovou pevninou na severu: „Nemají ty gigantické, pitoreskní, trochu dobrodružné, napodobující formy…, ale jsou to velké, někdy až na míle dlouhé, až 200 stop vysoké ledové kolosy, které jakoby vytesané vystupují svislými stěnami z moře.“

Heinrich Klutschak je u Eskymáků dobrým žákem.

Učí se od Eskymáků

Po návratu z tulení expedice v dubnu 1878 se hned se hlásí na další výpravu. Americký jezdecký poručík Frederick Schwatka (1849–1892) chce pátrat v Arktidě po zmizelé expedici anglického kapitána Johna Franklina (1786–1847) a nic neponechá náhodě.

V srpnu 1878 jeho posádka přistane na škuneru Eothen v Hudsonově zálivu. Od Eskymáků se tu učí, jak přežít v nehostinné ledové pustině. „Stávali jsme se Eskymáky mezi Eskymáky,“ vypráví Klutschak. Na jaře 1879 už jsou dostatečně zaškolení a na psích spřeženích vyrážejí k ústí Velké rybí řeky a do Země krále Viléma.

Americký jezdecký poručík Frederick Schwatka se rozhodne pátrat v Antarktidě.

Najdou stopy

Postup ztěžuje těžký terén, i tak ale na své cestě nacházejí zbytky oděvů a malé předměty z kovu, které svědčí o tom, že tudy prošla Franklinova výprava. „Mám část meteorologického přístroje,“ hlásí například Klutschak.

Cíl výpravy je splněn, a proto se v srpnu 1880 nalodí na plavidlo George and Mary a vrací domů. 22. září 1880 přistanou v přístavu New Bedford. V otcově pražském listu Bohemia v té době vycházejí reportáže sestavené z Klutschakových dopisů.

Franklinova expedice se ztratila. Našly se po ní stopy.

Audience u panovníka

Zvědavci se ale těší na skutečného polárníka z masa a kostí, a tak Heinrich odplouvá do Evropy. Úspěšně tu přednáší o životě za polárním kruhem a dokonce navštíví i rakouského císaře Františka Josefa I. (1830–1916). V roce 1881 stihne ve Vídni vydat knihu Jako Eskymák mezi Eskymáky.

Po návratu do Ameriky ale onemocní tuberkulózou a na další Schwatkovu výpravu na řeku Yukon na Aljašce si už musí nechat zajít chuť. 26. března 1890 umírá.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články