Občas člověk při nočním přepínání televizních programů spatří na obrazovce poněkud zvláštní bytost, která tvrdí, že dokáže věštit budoucnost. Je to samozřejmě nesmysl a podvod, který pouze tahá peníze z kapes důvěřivých lidí.

Ale prognostika technologického pokroku je seriózní záležitost. Pojďme nyní nahlédnout za její oponu a zkusme si představit, jak se technologie promění v horizontu deseti až dvaceti let…

Americký futurolog Ray Kurzweil, který už koncem 70. let předpověděl bouřlivý neodvratný nástup počítačových technologií a internetu, je přesvědčen, že ani ne za 20 let vzniknou technologie překonávající lidskou inteligenci, což bude startovní výstřel k postupnému sloučení člověka a stroje.

Lidé se pak pomocí propojovacích systémů založených na bázi nanotechnologií stanou napůl biologickými entitami a napůl stroji. Celé to zní velmi odvážně, ale dejme tomu v roce 1980 asi málokdo předpokládal, že celý svět se propijí skrze počítačovou síť.

Není to nic nového pod sluncem, vždyť už dnes existují umělé orgány, které zastanou práci svých přirozených kolegů. Kurzweil však předesílá poněkud strašidelnou představu, jak vše bude probíhat.

Pomocí nanotechnologií mají být do lidského organismu vpraveny miniaturní přístroje, které se zabydlí v mozku.

Tak by se měl zvýšit jeho potenciál, a v souvislosti s tím by měla prudce stoupnout i inteligence. Podle Kurzweila navíc brzy vstoupíme do zcela nové éry, která bude ve znamení kyborgů.

Podle něj mozkové implantáty umožní zostření smyslů nebo zlepšení paměťových schopností. Člověk by podle něj mohl být schopen vidět i v infračerveném nebo ultrafialovém spektru, tak jak to zvládají třeba mořské ryby safíni.

Nanomateriálům prý bude patřit budoucnost.

„Jsem si jistý, že v budoucnu budeme schopni posílit strukturu našich kostí i svalů a pravděpodobně i zlepšit účinnost krevního zásobení, čímž se zásadním způsobem zlepší naše fyzická výkonnost,“ předpovídá Ray Kurzweil.

S pomocí nanomateriálů by mohlo být teoreticky možné vylepšit fyzickou i psychickou kondici člověka. Proč si za pomoci některých implantátů nezvýšit mozkovou kapacitu? A Raymond Kurzweil jde ve svém uvažování ještě dál:

„Podobné možnosti poskytuje současný rychlý rozvoj nanomateriálů. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme schopni posílit strukturu našich kostí i svalů a pravděpodobně i zlepšit účinnost krevního zásobení, a značně tak zlepšit naši fyzickou výkonnost.“

Zde se však skrývá čertovo kopýtko. Pokud se něco takového bude dít, je předem jasné, že nové technologie nebudou dostupné každému. Lidé s velkým majetkem by jistě byli v tomto ohledu upřednostňováni.

A tím by si lidstvo jako celek zadělalo na další problém, kterých už nyní má až nad hlavu.

Nanotechnologie jsou hitem dnešní doby, který vrtá v hlavě mnoha badatelům. Ale i v nich se mohou skrývat rizika. „Bez samoreprodukce není nanotechnologie ani prakticky využitelná, ani ekonomicky dosažitelná. A tady je druhá strana problému.

Co se stane, jestliže malý softwarový problém neuspěje při zastavení samoreprodukce? Můžeme mít více nanorobotů, než je žádoucí. Ke své reprodukci potřebují hmotu, takže by mohli zlikvidovat vše, co je v jejich dosahu…“ uvědomuje si Kurzweil.

Jeho kolegové z Oxfordské univerzity navíc poukazují na to, že použití nanotechnologií ve zbrojařském průmyslu by mělo skutečně fatální následky. Nanotechnologie, které by fungovaly jako zbraň a třeba urychleně rozkládaly tkáně, jsou skutečným strašákem.

To samozřejmě neznamená, že by se lidstvo mělo nanotechnologií zcela vzdát. Jsou užitečné mnoha oblastech, od průmyslu až po medicínu. Jen je třeba mít na paměti, že každá technologie je zneužitelná.

Nejde však zdaleka jen o nanotechnologie. Technologický pokrok se podle Kurzweila a jeho kolegů z projektu Singularity Univerzity, který sídlí ve známém počítačovém středisku v Sillicon Valley, promítne do těch nejběžnějších záležitostí.

Lednička, pračka či myčka napojená na internet. To vše již v současnosti existuje, podle Singularity University však podobné spotřebiče proniknou do každé domácnosti.

K internetu může být připojeno i zrcadlo nebo skříň, která doporučí, co je nejlepší vzít si který den na sebe.

Propojení by mělo fungovat skrze mobilní telefony. Problémem však mohou být útoky počítačových pirátů. Kybernetika již zaznamenala případ, kdy tzv. chytrá lednička podlehla útokům počítačových virů…

A jaké jsou další předpovědi vědeckého týmu, jehož ústřední postavou je Ray Kurzweil? Revolučních změn se dočká zdravotnictví. Již v současnosti roboti provádějí některé složité operace, zkušenost s tímto postupem mají i některé tuzemské nemocnice.

Schopnosti robotických chirurgů se však ještě rozšíří a navíc jejich práce vyjde levněji, z čehož asi studenti medicíny nebudou mít velkou radost.

Oblečení či ložní prádlo bude schopno sledovat zdravotní stav svého majitele, v případě potřeby provést i diagnózu a výsledky svého šetření odesílat do centrálních registrů.

Lékařskou péči podobný postup zefektivní, avšak zastánci ochrany soukromých údajů asi jen polknou na sucho.

Občas médii proběhne zpráva o tom, že internetu zvoní hrana. Experti ze Singularity University mají však zcela odlišný názor. Podle nich čeká internet bouřlivý rozvoj. Modemy? Ty skončí na smetišti dějin.

Informace skrze virtuální prostor se budou šířit pomocí dronů umístěných ve stratosféře. Síť sítí tak bude mnohem rychlejší než dnes a hlavně, dostupná pro každého, ať žije v oáze na poušti či v hlubokých kanadských lesích.

Před sto lety patřilo k dobrému tóny vyšší společnosti mít sluhu nebo ještě lépe, mít jich několik. Ani v současnosti nejsou sluhové úplně vymřelým druhem. V blízké budoucnosti se však s osobními asistenty doslova roztrhne pytel.

Samozřejmě, že nebudou živí, nýbrž kybernetičtí. Jejich majitel s nimi bude moci i konverzovat, přičemž rozhovor se může týkat i složitějších témat.

Vize to jsou jistě zajímavé. Nezbývá než doufat, že technologický rozvoj lidstva nepředežene jeho vývoj společenský a kulturní…