V departmentu Aude na jihu Francie, asi 100 km jihovýchodně od Toulouse, leží jedno z nejzachovalejších pevnostních měst středověku. Od roku 1997 je památkou UNESCO. Jaká byla historie tohoto hradu uprostřed města?

Když hrad údajně již 5. rokem obléhal Karel Veliký (742–814), hradní paní jménem Carcas se uchýlila ke lsti. Z posledních zásob vykrmila prase a svrhla ho z hradeb. Vojáci si tak mysleli, že hrad má dostatek zásob, zatímco oni již byli na hranici vyčerpání.

Rozhodli se proto odtáhnout. Hradní paní nechala na oslavu rozeznít zvony, vojsko na ústupu si proto mělo povzdechnout: „Dame Cascas sonne“, což znamená „Dáma Carcas zvoní“, odtud jméno Carcassonne.

2600 let dlouhá historie

První sídliště na místě dnešního Carcassonne založili v 6 století př. n. l. Keltové, z jejich řeči pochází i název Carcaso. Římané tuto oblast dobyli roku 122 a Carcassonne vylepšili.

Zesílili hradby a přistavěli 30 věží galsko-římského typu s velkými okny, která usnadňovala boj oštěpy. Toto opevnění se zachovalo dodnes, tvoří vnitřní prstenec hradeb.

Rozkvět díky rodu Trencavelů

V 5. století padl Carcassonne do rukou Gótů, pak město obsadili Arabové. Roku 759 je zapudil franský král Pipin III. Krátký (714–768) a Carcassonne se stal franským lénem. Po smrti Karla Velikého připadl hrad rodu Trencavelů. Za jejich vlády dosáhlo hradní město nebývalého rozkvětu.

Křižáci vytáhli na Carcassonne

Ve 13. století se v okolí města usídlili Kataři (Albigenští), kteří měli poněkud odlišný pohled na křesťanství, byli to heretici.

Carcassonnský vikomt Raimond Trencavel (1185–1209) je na svém panství trpěl, ovšem tehdejší papež Inocenc III. (1160–1216) se jich bál, a proto proti nim v roce 1208 vyhlásil křížovou výpravu.

Carcassonne se brzy vzdal, stejně jako sousední Béziers, jehož obyvatelstvo, čítající 20 000 lidí, bylo zmasakrováno.

Hrad k bráně jižních hranic Francie

Roku 1240 se Carcassonne stal s konečnou platností majetkem francouzského krále. Byl významným prvkem obranného systému na jižní hranici Francie s Aragonskem.

Roku 1262 vznikl na levém břehu řeky Aude nový městys založený králem Ludvíkem IX. Francouzským (1214–1270). Po pyrenejském míru z roku 1659 pozbyl Carcassonne svého významu jakožto hraničního města, lidé jej postupně opustili.

Díky tomu však nebylo nutné strhnout jeho hradby, jak se tomu dělo u jiných středověkých měst, a jeho opevnění se tak uchovalo dodnes.

Přes 100 let dlouhá oprava

Opuštěné hradní město chátralo a jeho opevnění se pomalu rozpadalo. Naštěstí se Carcassonnu v 18. století dostalo záchrany.

Jeho rekonstrukce se ujali architekt Eugène Viollet-le-Duc (1814–1879) a spisovatel Prosper Mérimée (1803–1870), a zachránil ho tak pro další generace. Rekonstrukce trvala od roku 1853 do roku 1960.