Čínská mytologie je plná bohů, žádný z nich však dosud neovládal vesmír. To se nyní změnilo poté, co čínský Bůh ohně, rover Ču-žung, dosedl na povrch Marsu.
Čína se tak po Spojených státech amerických stala teprve druhou zemí , která na povrch rudé planety dokázala vysadit sondu.
15. května 2021 přistál na povrchu Marsu modul přepravující čínské vozítko, to vyjelo po týdnu příprav na svou misi 22. května 2021. Mise Tianwen-1, která byla odstartována v červenci minulého roku, je první čínskou misí, jejímž cílem bylo přistát na rudé planetě.
Čína se tak stala druhou zemí, která má na Marsu funkční autonomní rover. Čínský rover přistál na Marsu krátce po jiné pojízdné laboratoři. Americká Perseverance s vrtulníkem Ingenuity dosedla na rudou planetu v únoru letošního roku.
Přímo do „Utopie“
Čínský rover Ču-žung dosedl do údolí Utopia, což je rozlehlá pánev o průměru tří tisíc kilometrů na severní polokouli Marsu, o níž vesmírní badatelé předpokládají, že byla dříve oceánem.
Samotný přistávací manévr začal jeden den dopředu, přičemž následně Čínská sonda Tchien-wen 1 (Pátrání po nebeské pravdě), která už několik měsíců letí na oběžné dráze Marsu, provedla brzdící manévr a ze své kapsle vypustila sestupový modul s přistávací plošinou a roverem.
Samotný přistávací manévr trval celkem pět hodin, přičemž modul sestupoval rychlostí větší než 4,5 kilometru za sekundu, ke zpomalení došlo ve výšce 4 kilometrů, kde byl také odhozen tepelný štít a byl vystřelen brzdící padák. Následně kamery mapovaly krajinu a vybíraly nejvhodnější místo k přistání.
„Nadupaný“ rover
Vozítko váží zhruba 240 kilogramů a disponuje šesti koly. Jeho primárním úkolem je zkoumat povrch rudé planety, veze si k tomu s sebou celkem šest vědeckých přístrojů.
Nejdůležitější je mikrovlnný radar, který umožní vozítku nahlédnout až 100 metrů pod povrch. Nechybí ani detektor magnetického pole, meteorologická sonda, laserový spektrometr a samozřejmostí jsou dvě kamery.
Vysláním roveru však nekončí mise orbitální části sondy Tchien-wen 1, ta bude dál na Zemi odesílat snímky Marsu z oběžné dráhy, mapovat povrchovou a geologickou strukturu, měřit a zaznamenávat klimatické a magnetické pole a shromažďovat další zajímavá data.
Navíc bude sloužit jako retranslační družice pro přenos signálu z roveru na Zem a opačným směrem. Sonda disponuje supermoderní kamerou s vysokým rozlišením, na jejíchž záběrech lze nalézt i tenkou a velice řídkou marsovskou atmosféru.
Je na cestě
Oblast Utopia není pro lidstvo neznámou, již v roce 1976 zde přistála americká sonda Viking 2. Po týdnu příprav a nabíjení solárními panely se Bůh ohně vydal na svou cestu.
Díky speciálnímu radaru bude pátrat po kapsách s vodou, na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život. Výzkumníci jsou zvědavi, co vše se jim podaří objevit. Zatím se mohou „kochat“ alespoň fotografiemi z povrchu.