Skip to content

Bude londýnský Big Ben konkurovat šikmé věži v Pise?

Londýnský Westminsterský palác zachvátí roku 1834 plameny. Při výběrovém řízení na jeho obnovu se komise pobírá 97 návrhy. Za vítězný nakonec prohlásí projekt architekta Charlese Barryho, který k němu o dva roky později přidá věž ve stylu viktoriánské gotiky. Vysoká je úctyhodných jedenáct pater. 

Nejde o první věž v prostorách anglického parlamentu. Už v letech 1288–1290 anglický král Edward I. (1239–1307) nechává na severní straně New Palace Yard postavit zvonici s hodinami. Roku 1367 ji nahrazuje jiná věž, která se o 340 let později zhroutí. Později se tu rodí nová…

Když se staví nová hodinová věž Westminsterského paláce, stavební materiál se dopravuje po řece Temži.

Základní kámen stavby podle návrhu Charlese Barryho (1795–1860) je položen 28. září 1843 do 3 metry hlubokých základů. Zedníci staví zevnitř směrem ven. Lešení tedy není zvenku vůbec vidět! Materiál na stavbu k nim připlouvá po řece Temži. Termín dokončení se ale stále prodlužuje. Objevují se problémy, třeba prostory pro hodiny se ukážou jako příliš malé.

Věž vzniká podle návrhu Charlese Barryho.

Pojmenoval zvon boxer?

Nakonec věžní hodiny začnou tikat až 31. května 1859, 11. června se přidají údery velkého zvonu a 7. září zvonky oznamující každou čtvrt hodinu. Na velkém zvonu se ale tvoří praskliny způsobené opakovanými údery jeho srdce. Po pouhém měsíci vyzvánění tak musí do opravy. Po kom dostává své jméno? Velký Ben se nazývá podle hlavního stavitele věže Benjamina Halla (1802–1867). Jiná teorie ale říká, že jméno získal po tehdy velmi populárním boxerovi Benjaminu Cauntovi (1815–1861). I když se stavbě říká Big Ben podle zvonu, oficiálně se jmenuje Alžbětinská věž na počet britské královny Alžběty II. (*1926).

Po kom získává stavba své jméno? Po staviteli Benjaminu Hallovi.

Zpoždění způsobí sníh 

Hodiny, které jsou dílem Edmunda Becketta Denisona (1816–1905), se pyšní spolehlivostí a přesností. Denison zajistí, aby kyvadlo neovlivňovaly vnější faktory jako například vítr působící na ručičky hodin. Co ale nerozhodilo ani bombardování za druhé světové války, o to se postará husté sněžení. Když se blíží půlnoc 1. ledna 1962, v Londýně to vypadá, jakoby se na obloze roztrhl celý pytel vloček. Věžní hodiny kvůli tomu odbijí o 10 minut později.

Karikatura Edmunda Becketta Denisona – právě on vtiskne hodinám pečeť přesnosti.

Stučná fakta o Big Benu 

Výška: 96,3 metrů

Výstavba:  1843 –1859

Náklady:  Výroba hodin a zvonu a jeho instalace stojí 22 000 liber (v přepočtu na dnešní měnu přes 2 milionu liber)

Zvon: Váží 13,8 tuny. Původně byl ale do věže určen jiný, o dvě tuny těžší zvon odlitý už roku 1856. Při testování v New Palace Yard v roce 1857 se v něm ale objevila 1,2 metru velká trhlina.

Zajímavost: Nestabilní podloží pod základy Alžbětinské věže způsobuje, že se věž lehce naklání severozápadním směrem. V současnosti je to o 220 mm. Kvůli výkyvům teplot se také pohybuje z východu na západ. Naštěstí ale pouze o několik milimetrů.

Foto: wikipedia.org, pixabay.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …